Zardárí, jenž se po loňské vraždě Bhuttové postavil spolu se synem do čela Pákistánské lidové strany (PPP), prý hodlá "upevnit demokracii a pomoci chudým", řekla mluvčí Farzana Rádžová. - o sobotní prezidentské volbě si přečtěte zde
"Asíf Alí Zardárí je štítem, ochranou pro posílení demokracie. Poskytne úlevu masám," prohlásila Rádžová ve státní televizi krátce před inauguračním ceremoniálem. "Demokracie bude fungovat a tato vláda dokončí svůj pětiletý mandát. Po těch pěti letech uvidíte na mapě světa Pákistán jakožto novou zemi s novou nadějí," dodala.
Hlavně uklidnit Pákistán
Hlavním úkolem Zardárího, který se vzhledem ke své korupční minulosti a sklonu chovat se dle hesla "kam vítr, tam plášť" netěší mezi Pákistánci zvláštní oblibě, bude zklidnit napjatou situaci v zemi. Doufají v to investoři i klíčoví spojenci Islámábádu v čele s USA.
Země, jež disponuje jadernými zbraněmi a je domovem tvrdých islámských extremistů, se dlouhé měsíce potýká s politickou a ekonomickou nestabilitou a mohutným nárůstem násilí. Za poslední rok tam při bombových a sebevražedných útocích zemřelo na dvanáct stovek lidí.
K neutěšenému stavu přispěl rozhodující měrou Zardárího předchůdce Parvíz Mušaraf. Někdejší generál, který se moci v zemi chopil v roce 1999, si loni v listopadu pobouřil Pákistánce vyhlášením výjimečného stavu, v jehož rámci rozehnal soudce a nahradil je sobě loajálními.
Důvod? Nejvyšší soud se zrovna chystal vynést verdikt ve věci stížností, které podali opoziční politici na Mušarafa. Přesněji řečeno na říjnovou prezidentskou volbu, kterou Mušaraf vyhrál a která byla podle nich protiústavní.
Mušaraf totiž na hlavu státu kandidoval jakožto vrchní velitel armády, což pákistánský základní zákon nedovoluje. Mušarafovi oponenti volbu napadli u soudu, ten měl rozhodnout 6. listopadu a vypadalo to, že dá oponentům za pravdu.
Mušaraf si "podřízl větev"
A tak se pákistánský prezident pojistil. Prohlásil, že justice nepřípustně zasahuje do politiky, a soud rozpustil. Jím dosazení noví soudci pak splnili to, co bylo jejich úkolem: zamítli všechny opoziční stížnosti a otevřeli Mušarafovi cestu do nového volebního období. Mušaraf nicméně slíbil, že se vzdá pozice nejvyššího vojenského velitele, což také udělal. Přísahu už skládal jako civilista.
Nicméně jeho větev byla již povážlivě naříznutá. Mušaraf na leden vyhlásil předčasné volby, které slibovaly drtivé vítězství opozice v čele s Pákistánskou lidovou stranou Bénazír Bhuttové a Pákistánskou muslimskou ligou Naváze Šarífa, dalšího expremiéra, jehož s Mušarafem "pojila" upřímná osobní nenávist. Právě Šarífa totiž Mušaraf "odstavil" při převratu v roce 1999.
Volby se nakonec konaly až v polovině února. Posunuty byly kvůli vraždě Bhuttové - atentátníci ji zabili 27. prosince na předvolebním shromáždění v Rávalpindí - a krize a nejistota, v níž se Pákistán už v té době zmítal, se ještě prohloubily.
Mušarafovi oponenti prezidenta obvinili, že nedokázal Bhuttové, jež se do vlasti vrátila jen o dva měsíce dříve po osmi letech exilu, zajistit bezpečí. A že za atentátem stojí armáda a tajné služby. Požadovali vyšetřování, které by si vzala na starost OSN. Mušaraf obvinění odmítl a místo OSN pozval do země britský Scotland Yard.
Nicméně únorové volby opravdu vyhrála opozice - tedy PPP a Šarífova Pákistánská muslimská liga. Zformovaly koalici a rovnou řekly: budeme usilovat o svržení Mušarafa.
Americké miliardy lepily pákistánský rozpočet
Situaci v zemi s nelibostí sledovali Američané, pro něž byl Parvíz Mušaraf klíčovým spojencem ve válce proti teroru. Na jejich stranu se přiklonil po 11. září 2001, čímž rozzuřil islamistické radikály. Ale na oplátku dostal od USA pomoc v řádu miliard dolarů. Peníze, které měly jít na boj s teroristy, ponejvíce sloužily jako záplaty pákistánského rozpočtu, nad čímž Američané zavírali oči.
Tlak na Mušarafa vyvrcholil v létě, kdy vláda hodlala zahájit proces impeachmentu, tedy sesazení hlavy státu. Mušaraf ale odešel dřív, než procedura začala. Rezignaci oznámil 18. srpna v televizním projevu. Řekl nicméně, že obvinění, která proti němu kabinet vznesl (že poškodil zemi a její ekonomiku a porušil ústavu), jsou falešná. - přečtěte si Mušaraf podlehl tlaku vlády, odchází z čela Pákistánu
Nové volby se podle ústavy musely odehrát do třiceti dnů od Mušarafova odchodu. Vláda, z níž mezitím odešla Šarífova strana, do nich vyslala Zardárího. Ten byl vzhledem k poměru sil v zákonodárném sboru předem v podstatě jistým vítězem.
Zardárí sám sebe označuje za prozápadního politika, který bude pokračovat ve spojenectví s Američany a potírání islámského extremismu. Pákistánci mu ale příliš nedůvěřují.
