Do USA míří drtivá většina tohoto typu "černého zla", z Kaspického moře pochází asi devadesát procent celkové světové produkce nejkvalitnějšího černého kaviáru. Počty všech druhů jeseterů však za desetiletí od rozpadu SSSR drasticky poklesly, podle údajů OSN možná až o devadesát procent. Proto vlivné mezinárodní organizace již dlouho usilují o radikální omezení obchodu z černými kuličkami.
Proti rozhodnutí amerických úřadů se ovšem snaží na poslední chvíli lobbovat zástupci kaviárových firem. Argumentují především tím, že zákazem legálního dovozu se neřeší hlavní problém ohrožující jesetery v Kaspiku: pytláctví. Černý obchod s kaviárem je jedním z největších zdrojů financí v oblasti Kaspiku a také často jediným zdrojem příjmů pro obyvatele žijící na jeho březích.
Odhaduje se, že pochybný původ má naprostá většina kaviáru a že nelegální export je pět- až patnáctkrát vyšší, než jaký dovolují zákonné kvóty. Ve všech příbřežních státech policie připouští, že potlačování pytláků je bojem s větrnými mlýny. Je zkrátka příliš rozšířené.
Například minulý týden ruští pohraničníci uvedli, že od začátku roku při raziích zabavili 630 pytláckých lodí a loděk, přes 330 kilometrů sítí a asi sto tun "mořských produktů". Zatkli při tom sice 730 osob, ale zároveň poznamenávají, že je velmi těžké nabourat systém mezinárodních překupnických skupin.
Vyzy velké jsou velmi choulostivá zvířata - množit se mohou až po dosažení přibližně patnácti let života, nadměrné výlovy mladých kusů je tedy ohrožují o to více. Experti nyní předpokládají, že tato mohutná ryba se ve volné přírodě již téměř nemnoží. Letos se vědcům, kteří v rozsáhlém průzkumu monitorovali stavy ryb v Kaspiku, podařilo chytit jen 28 těchto ryb a z nich jen čtyři byly ve věku, kdy se již mohly reprodukovat.
K jejich nepřátelům nepatří jen pytláci, ale také další faktory, například znečištění vod moře, ničení tradičních míst pro tření a také postsovětský chaos. Ten vedl ke krachu systému rybolovu - rybáři přestali vracet do vod Kaspického moře rybí potěr a zabývali se jen výlovem.
"V uplynulých dvaceti letech jsme téměř vyhubili tento druh starý dvě stě padesát milionů let," uvedla o vyze v britském tisku Shannon Crownoverová, jež se podílí na kampani za záchranu vzácných kaspických jeseterů. "Nejsou schopni se množit tak, aby čelili stávajícímu tempu rybolovu," dodala.
Nyní se začíná situace poněkud zlepšovat, země regionu se dohodly na omezení oficiálních kvót, a Rusko se dokonce vloni rozhodlo na několik měsíců rybolov zcela zastavit, aby se počty ryb mohly stabilizovat.
Vědci tyto kroky vítají, podotýkají ovšem, že rychlá řešení neexistují. Podle prognóz by zdevastovaným populacím vzácných ryb i v ideálním případě, že pytláctví ustane, trvalo možná až několik desítek let, než by se dokázaly vzpamatovat.
