„Když přišli do Norska, mysleli si, že se rychle dostanou pod norskou ochranu. Že budou mít možnost pracovat nebo se dál vzdělávat - a možná také přivést si do Norska svou rodinu,“ uvedla pro televizní stanici NRK vedoucí odboru vracení imigrantů Norského ředitelství pro imigraci (UDI) Katinka Hartmannová. Jenže azylový proces může trvat v Norsku měsíce, nebo i dlouhé roky.
Počet žadatelů o azyl ze Sýrie, Iráku a dalších zemí Blízkého východu a Afriky v zemi navíc neustále roste. Zatímco v lednu chtělo v Norsku zůstat 570 lidí, v říjnu už jich bylo přes 8,5 tisíce, píše britský list Independent.
Uprchlickou krizi se tak norské úřady rozhodly řešit svérázně - přistěhovalcům, kteří se rozhodnou dobrovolně vrátit domů, zaplatí letenku a na ruku vyplatí tisíce norských korun.
Pár se dvěma dětmi může podle norského webu The Local získat až osmdesát tisíc norských korun, v přepočtu více než 230 tisíc korun českých.
„Spousta z nich nemůže čekat, až bude azylový proces u konce. Doma mají rodinu, která očekává, že jí pomohou. Norsko dlouhou dobu neumělo přinutit Somálce k návratu domů. Myslím si, že když teď máme možnost asistovaného návratu, více těch, co mají příkaz k odchodu, se přihlásí dobrovolně. Je důležité, abychom v budoucnu měli víc takových iniciativ,“ říká Hartmannová.
Nejen stesk po rodině, ale i představa života v odlehlých oblastech, kde budou jen těžko uplatňovat své pracovní zkušenosti, vede migranty k rozhodnutí odejít.
Podle informací UDI zatím o dobrovolný odchod ze země projevilo zájem více než devět set lidí. „V průměru to letos bývalo sto žádostí měsíčně, v říjnu 150 a v listopadu už 230 přihlášek,“ popsal mluvčí Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) Joost van der Aalst.
Právě tato organizace zpracovává žádosti běženců o zapojení do programu asistovaného dobrovolného návratu. Do programu, který IOM popisuje jako „bezpečný a důstojný“, se mohou přihlásit nejen ti, jejichž azylový proces ještě není u konce, ale i neúspěšní žadatelé o azyl.
Problémy s vracením nelegálních přistěhovalců má také Německo. To za prvních deset měsíců roku letecky deportovalo téměř patnáct tisíc běženců, kteří nezískali azyl. Informovala o tom v úterý německá policie.
Podle politiků však v Německu zůstávají tisíce uprchlíků bez šance na dlouhodobý legální pobyt a nedaří se je vrátit do země původu. Policie rovněž uvedla, že dobrovolně po odmítnutí azylu odešlo víc lidí, než kolik jich musela deportovat, přesný počet však nesdělila (více zde).
