ZÁPISNÍK: Několik slov chvály

  16:00aktualizováno  16:00
O jednom kolegovi novináři a o nadávání na média. O české otázce a třech divadelních představeních. A také gratulace Miroslavu Kalouskovi, to jsou témata zápisníku "Minulý týden" komentátora MF DNES Michala Musila, který vychází každou sobotu v příloze Kavárna.

A co na to @kalousekm? | foto: ČTK

Tak především je chvályhodné, že Miroslav Kalousek jde s moderní dobou – škoda jen, že je přitom tak škrobený.

V poslední době začal být politik aktivní na sociální síti Twitter (jeho profil zde), "tvíty" pod jeho jménem však byly zatím dosti nudné. Posuďte sami: "Dnes zas jezdím po středních Čechách. V 11h Cibulový jarmark, Hořovice. Ve 13.30 jsem na zámku v Loučeni. V 15h vinobraní v Čelákovicích."

Další články přílohy Kavárna v digitální podobě Čtěte v sobotu 12. a v neděli 13. října

MF DNES v počítači
MF DNES pro iPad a iPhone

Prostě pravicovému Kalouskovi chybí škromachovština. Ten lidský vřelý přístup, který sociální demokrat Zdeněk Škromach projevuje na svém legendárním facebookovém profilu (Škromachova stránka zde). Chce to prostě Škromachovy statusy, že si dal dobré kafíčko; v Kalouskově případě by tedy muselo jít o dobré vínečko. A namísto Škromachových hovorů od bazénu by se u Kalouska patrně jednalo o hovory od lahve.

V každém případě je twitterový profil Miroslava Kalouska důkazem, že TOP 09 už není na sociálních sítích, co bývala. Slabá je letošní propagace ve srovnání s velmi úspěšnými aktivitami před sněmovními volbami 2010 a "Karlovou" kampaní před prezidentskými volbami roku 2013.

Komentátor: Spolehlivost

Česká společnost je dnes plná rozhořčení a pesimismu. Velká část je naštvaná na předchozí politickou garnituru, o níž vcelku oprávněně soudí, že aniž by se sama uskrovnila, zhoršila finanční situaci mnoha lidí. Řešení vidí nejen v sociální demokracii, ale i v komunistech a prezidentu Zemanovi nebo v nových více či méně populistických hnutích Andreje Babiše či Tomia Okamury.

Druhá část společnosti je kvůli té první části depresivní a pesimistická, někteří předvídají, že se země posouvá směrem k nějaké autoritativní polodemokracii, již je většina lidí ochotna přijmout a podpořit, jen když se jim materiálně povede lépe.

Jedním z těch, kteří tyto obavy sdílejí, je například dlouholetý komentátor deníku Právo a častý host zpravodajských pořadů České televize Alexandr Mitrofanov. Přestože tyto jeho názory jsou na můj vkus příliš černé (na rozdíl od jiných je ovšem předkládá kultivovaně a nehystericky), nejmenuji ho zde proto, abych s ním přímo polemizoval. Myšlenka, že bych ho v tomto zápisníku měl zmínit, sice vznikla na základě jedné mírné polemiky na Twitteru před několika dny, ale důvod, proč o něm mluvím, je jiný.

Alexandra Mitrofanova znám 21 let. Poprvé jsem ho zaregistroval coby začínající drzý dvacetiletý novinář na jednom komickém zasedání ústředního výkonného výboru sociální demokracie. Je to už opravdu dávno, Miloš Zeman teprve bojoval o post předsedy strany a Stanislav Gross ho jako mladý sociální demokrat podporoval. Ale od té doby jsem začal Alexandra Mitrofanova sledovat. Jeho srdce bilo více vlevo než to moje, ale vždy jsem vyhledával jím psané zprávy z útrob levicových stran a sociální demokracie, protože jsem věděl, že na jeho informace je spolehnutí a že opravdu něco ví. Právě proto bych teď rád jeho jméno použil jako příklad uprostřed všech těch řečí, které můžeme denně číst na sociálních sítích a slyšet v politických debatách o českých novinářích.

Důvěra v žurnalisty totiž podle průzkumů veřejného mínění klesá. Bývalý poradce Václava Klause Petr Hájek hlásá, že jsme socialisti a homosexualisti. Komunisté píší, že jsme slouhové velkokapitálu a pravice. Miloš Zeman nás označuje za idioty a Miroslav Kalousek vykřikuje, že bída české politiky jde ruku v ruce s bídou české žurnalistiky.

Netvrdím rozhodně, že vše, co děláme, je bez chyby (ovšem kdo je bez chyby, že ano). Myslím dokonce, že mluvit o krizi médií je zcela na místě, ovšem nejde zdaleka o specificky český jev a hodně souvisí s klesajícími příjmy mediálních firem a dlouhodobým propouštěním žurnalistů, s globálním zhroucením obchodního modelu a technologickou revolucí, kdy se informace šíří prostřednictvím internetu. Avšak nemohu si pomoci, mezi českými novináři pořád existuje dost lidí, které je zajímavé sledovat a kterým se dá věřit. Alexandr Mitrofanov není jediný, jsou další, i v redakci, kde pracuji, ale jeho zde záměrně zmiňuji jménem – je od konkurence, takže se můj příspěvek nedá označit za sebepropagaci.

Kniha: Klaus i Havel

Někoho to možná překvapí, ale i v roce 2013 existují lidé, kteří se zabývají "českou otázkou" do té míry, že o ní vydávají knížky. Kdo chce poznat bystrý směr uvažování o Češích, jejich chybách, jejich minulosti i budoucnosti, lze mu doporučit knihu České nesvědomí. Na základě svých příspěvků na blogu ji sestavil výkonný ředitel internetového vydavatelství Internet Info Ján Simkanič.

Autor skutečně není zástupcem starých médií, není novinářem spojeným s tištěným titulem. Je mu 35 let, je známou postavou českého internetu, nikoli zapšklým starcem s dlouhými vousy. Ve svých úvahách šetří Ján Simkanič málokoho, též média a novináři schytávají solidní dávku. Mnohé jeho názory mi opět přijdou příliš pesimistické, v žádném případě ho však nelze obvinit, že by nadržoval jednomu táboru. V pozoruhodném úvodním textu popisuje kriticky všechny tři velikány polistopadové politiky – nejen Miloše Zemana a Václava Klause, ale také Václava Havla; a v té kritice je velký kus pravdy.

Divadlo: Zábava a legrace

Bavil jsem se před týdnem na představení malého divadelního souboru, bavil jsem se velice a nečekaně – a nejde v této oblasti vůbec o izolovaný zážitek; skvělé pocity jsem si letos odnášel i jako návštěvník dalších představení malých "nekamenných" divadelních scén. Říkám si, že to snad nemůže být náhoda.

Před pár měsíci jsem spatřil mírně úchylnou adaptaci Čapkovy Věci Makropulos od sdružení Depresivní děti touží po penězích. Pro úplně konzervativního diváka hra nejspíš vskutku není, třeba hlavní postavu "nesmrtelné" Emilie Marty hraje polonahý muž, ale představení je vážně vtipné. Dodnes jsem schopen opakovat část moderní vsuvky, kdy si postavy (vesměs sami studenti) dělají legraci z dnešní mánie, že každý musí studovat vysokou školu, ať je jakkoli nesmyslná. "Co studujete vy? ... no přece Vysokou školu finanční a správní... A jaký obor? ... no... no přece finance a správu."

Před jistou dobou jsem se vysloveně chechtal u představení S úsměvem nepilota Kočovného divadla – Ad Hoc. Usoudil jsem poté, že odkaz Divadla Járy Cimrmana, přinejmenším pokud jde o obvyklou "jakoby" vědeckou přednášku v první části hry, nezahyne. Scénář je původní a vtipně (nikoli trapně jako v některých televizních pořadech) glosuje dnešní Česko. Vynikající byly parodie na reklamní slogany, například "přiveďte kamaráda a dostanete jednu rakev zdarma".

A tedy minulou sobotu jsem viděl velmi příjemné představení To nemá chybu od amerického dramatika Davida Ivese. Krátká vtipná konverzační hra líčící krizi partnerského vztahu už byla v zemi uvedena dříve, já jsem se nicméně u tohoto provedení od studentské umělecké skupiny OLDstars nejprve často smál, naopak na konci se hercům podařilo vzbudit ve mně takové emoce, že mi naskočila husí kůže a já jen zašeptal údivné – "Ty krávo...". Snad moje slova nebyla slyšet.

Budoucnost: Jen černota?

Vím, že je doba nadávání a některým stížnostem se nedivím. Znám obavy z výsledku voleb či z přibývající síly protiromských demonstrací. Rozumím lidem, kteří se strachují, jaké spodní proudy se v české populaci skrývají, co všechno krize vytáhla na povrch.

Jen mi ve světle věcí, které jsem napsal, přijde, že společnost je neskonale pestřejší a složitější, než abychom mohli generálně odhadnout, že se určitě řítí do katastrofy. A to říkám s vědomím existence Miroslava Kalouska na Twitteru.

Aktuální komentáře autora můžete sledovat na jeho twitterovém účtu zde.

Autor:

Freddie Mercury je asi má životní role, řekl Za scénou Michael Kluch

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Zemanův lékař Halata zemřel během návštěvy v Číně, kde byl s prezidentem

Zeman zahrál čínskému prezidentovi na klavír

Během cesty prezidenta Miloše Zemana do Číny zemřel v úterý lékař Petr Halata, který byl součástí delegace hlavy státu....

Nebránil se, jen slabě dýchal, popisují svědci smrtelné napadení v autobusu

Policie vyšetřuje střelbu u smíchovského nádraží (13.3.2018)

Brutální a zbytečné, tak během hlavního líčení v jednací síni Městského soudu v Praze popsali svědci březnové napadení...

Nevěděl jsem vůbec, co podepisuji, řekl Babišův syn ke kauze Čapí hnízdo

Farma Čapí Hnízdo u Olbramovic na Benešovsku

Syn premiéra Andreje Babiše tvrdí, že ho spolupracovníci jeho otce kvůli kauze Čapí hnízdo drželi na Krymu. V reportáži...

Šest stran vyzvalo Babiše k demisi, budou hlasovat pro nedůvěru vládě

Ilustrační snímek

Kvůli bobtnajícímu skandálu kolem Čapího hnízda šestice opozičních stran - ODS, Piráti, SPD, KDU-ČSL, TOP 09 a hnutí...

Babiš: Jde o odporný útok na moje děti. Cílem je destabilizovat Česko

Premiér Andrej Babiš při debatě k 100 letům od konce první světové války v...

Český premiér Andrej Babiš se ostře ohradil proti reportáži serveru Seznam Zprávy o údajném únosu jeho syna. Z...

Další z rubriky

ZÁPISNÍK: Troubové a hněv. ČSSD, ani Zeman nechápou míru vzteku v zemi

Sjezd ČSSD v Brně - (zleva) brněnský primátor Roman Onderka, jihomoravský hejtman a kandidát na předsedu ČSSD Michal Hašek a Zdeněk Škromach (18. března 2011)

Soutěž o nejpitomější výmluvu v sociální demokracii. Podlehl Zeman přesvědčení o neomylnosti? Babiš jde nahoru. To jsou...

ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Američtí váleční veteráni navštívili památník druhé světové války ve

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V...

ZÁPISNÍK: Potáhneme na Sýrii! Čeští komunisté milují Severní Koreu

Syrští povstalci v bojích o město Chanasír nedaleko Aleppa (27. srpna 2013)

Moderátor usnul, mezi českými novináři se objevily výzvy k válčení a komunistický hejtman mluvil s velvyslancem KLDR o...

Vyhrály nový vysavač. Jak jsou spokojené?
Vyhrály nový vysavač. Jak jsou spokojené?

Během září jste na eMimino.cz měli možnost zúčastnit se soutěže o vysavač Electrolux Pure D9. Tři výherkyně už mají nového pomocníka na úklid doma. Jak s ním jsou spokojené a doporučily by ho i vám?

Najdete na iDNES.cz