Dnešní zápisník pojednává o konci civilizace.
"Jednou jsem narazil na Rumsfelda v libanonské restauraci v Arlingtonu. Byl drobný, šarmantní - a úplně na šrot," napsal na sociální síti Twitter o setkání s americkým exministrem obrany Max Fisher z deníku The Washington Post.
Ptáte se, jak twitterový příspěvek z tohoto týdne souvisí s pádem civilizace? Podle mne nijak, ale jiní Češi by i z toho příznak zániku jistě vytřískali; nicméně o tom ještě bude řeč.
Nyní se vraťme k faktu, že jméno Donalda Rumsfelda se na sociálních sítích v USA nepřipomínalo kvůli pití (o čemž ostatně nelze nic moc dohledat, Rumsfeld patrně netrpí "středoevropskou virózou" často). Někdejší významný americký politik byl zmiňován kvůli debatám o americkém zásahu v Sýrii. Rumsfeld - o němž se říkalo, že měl ve válčení zálibu - šéfoval americkým ozbrojeným silám v době začátku války v Afghánistánu a Iráku. A právě nynější neochota k zásahu v Sýrii nejen americké veřejnosti, ale i značné části amerických kongresmanů ukazuje, jak se doba za posledních deset let změnila.
Český pláč: Už to přichází
Obávám se ovšem, že aktuální neochota Ameriky zasahovat v jednom složitém konfliktu (viz první strana této přílohy) dodá v jistých kruzích v Česku další argument tradičnímu pesimismu. Zkrátka v duchu - Amerika nás opouští, civilizace upadá. Netvrdím, že nynější americká reakce na válku v Sýrii je dobrá, netvrdím ani, že špatná, prostě to neumím říci. Avšak co říci můžu: měsíce a roky pozoruji, jak jistá část Čechů vytahuje kde co, jen aby ukázala, že jsme nejhorší a i vše ostatní je v háji. Že se blíží pád Česka nebo rovnou celé civilizace; patrně proto, že civilizace z Česka jaksi vyvěrá. (Poslední věta je jistě ironická, ale u některých lze příznak myšlení typu "Česko stahuje do propasti celou Evropu" skutečně najít.)
V České televizi při odpoledním vysílání jsem zaslechl zprávu o českých archeolozích, kteří zkoumají pády starých civilizací. V pořádku, ale dodatek zněl: a naše západní civilizace, říkají archeologové, stojí podobně jako ty staré před zánikem, protože vykazuje podobné příznaky.
Takové úvahy, pravda, nejsou zásadně nové, jen se zjevně uhnízdily v českém myšlenkovém prostoru. Uhnízdily se tu právě kvůli zmíněné zdejší mentalitě černoty, zmaru a nadávání. Nehodlám zpochybňovat smysl dílčích, a především konkrétních varování, ale k obecné černotemné náladě cítím stále větší odstup. Důvodů je více, za zmínku zde stojí alespoň jeden. Ty nejhorší věci ve 20. století předvídal málokdo. Tragédie první světové války, jejíž krvavé boje ovlivnily jednu generaci Evropanů, nebyla předem plánována. V novinách se dopředu nediskutovalo o pádu americké a evropské ekonomiky a krachu na newyorské burze v roce 1929, který onu velkou hospodářskou krizi způsobil. Nemluvilo se předem o tom, že se Hitler v roce 1940 rychle dostane až ke kanálu La Manche. A vyvražďování evropských Židů nacisty bylo nepředstavitelné.
Naopak mnohé věci, před nimiž se varovalo, se nakonec nestaly. Lidstvo možná není tak pitomé a neschopné a umí se na krizi připravit, pokud o nebezpečí ví. Široce se například debatovalo o riziku jaderné války mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, která by zničila celou planetu. Scénáře nebyly přehnané, přesto svět existuje, obyvatelé planety zničující válku nedopustili.
A mimochodem v první půli dvacátého století vyšla slavná kniha Oswalda Spenglera Zánik Západu. Teď je začátek dvacátého prvního století. Tudíž přesluhujeme.
Facebook: Politikovo kafíčko
Samozřejmě termín "tohle je konec (světa)" používám i já. Naposledy se tak stalo ve čtvrtek, když jsem se dozvěděl, že se donedávna hvězda teenagerů, zpěvačka Hannah Montana, svlékla do naha v klipu a ten trhá rekordy.
Další články z přílohy Kavárna v digitální podobě Čtěte v sobotu 14. a v neděli 15. září
MF DNES v počítačiMF DNES pro iPad a iPhone
A je též možné, že jsem výrok o konci světa použil v souvislosti s facebookovým profilem vrcholného sociálnědemokratického politika Zdeňka Škromacha. V každém případě sleduji digitální produkci tohoto pevného pilíře Zemanovců uvnitř sociální demokracie s neutuchajícím studijním zájmem. Považte Škromachovo facebookové vystoupení v minulých dnech: "Sluníčkovým ránem na cestě do Ostravy na zahájení volební kampaně ČSSD. Po cestě se zastavím u Zdenky Jordánové, starostky Hrabyně. Vždycky upeče výborné koláčky." V dalším statusu pak Škromach fotky "koláčků paní starostky" s oblíbeným "kafíčkem" dokonce ukázal.
Termín "kafíčko" se na facebookovém profilu Zdeňka Škromacha objevuje často. Když bylo vedro, zdálo se i horké "kafíčko" jen vlažné. Když měl hodně práce, jel do Prahy "bez kafíčka". Výjimečný Škromachův facebookový profil je zjevně známý politikům. "Nemyslím si ale, že každý občan České republiky chce slyšet, že Zdeněk Škromach vstává, dává si kafíčko, sluníčko svítí a on jde do vany," řekla Lidovým novinám Miroslava Němcová, volební lídr ODS.
Okamura: Změnit ústavu
Zdeněk Škromach se však, abychom mu nekřivdili, dotýká na svém facebookovém profilu opravdu též politických témat. Zdá se, že přívrženci Miloše Zemana, ne-li dokonce samotný prezident, začínají přemítat o možnosti, že blížící se volby dopadnou jinak, než jak si měsíce plánovali. "Pokud by se do Sněmovny skutečně dostalo osm stran, tak to nás potěš Pán Bůh! To by byl pěkný Babylon. Ale hlas lidu, hlas Boží. :-)" napsal Zdeněk Škromach.
Je fakt, že když ve Sněmovně usedne hodně formací, nebude lehké sestavit většinovou koalici či spojenectví. Miloš Zeman, "velký člověk", jak ho před časem nazval jeho kancléř Mynář, by si možná s takovou situací poradil. A možná taky ne, záleželo by na tom, jak moc ovladatelní lidé do poslaneckých křesel usednou.
Skutečně z více zdrojů vyplývá, že šance pro malá uskupení se zvyšují. Je mezi nimi Úsvit přímé demokracie hyperaktivního Tomia Okamury, který se minulý týden definitivně spojil s jiným hyperaktivním mužem - Vítem Bártou. Ponechme stranou, jak moc Okamurovi spojení se vcelku provařeným politikem uškodí; zajímavé je, co je dalo dohromady. "Spojuje nás kniha ekonoma Pavla Kohouta Úsvit, kde navrhuje změnu ústavy, mimo jiné je o přímé volbě poslanců," řekl Vít Bárta.
Asi také napíšu knihu o něčem, o čem vůbec nic nevím. Například navrhnu zásadní a převratnou reformu Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Jako když pejsek s kočičkou vařili dort. Uvidíme, zda také spojím nějaké dva progresivní české politiky.
Fotbal: Zase špatně
Na závěr sportovní a jazykové okénko. Když Mezinárodní olympijský výbor oznámil, že japonské hlavní město Tokio uspořádá v létě 2020 olympiádu, křičeli japonští delegáti podle webu The Economist "banzai". Zaskočilo mne to, protože ono slovo mám v hlavě spojeno s pokřikem japonských vojáků zoufale útočících na americké mariňáky na Guadalcanalu v roce 1942. Jak jsem zjistil, jde o předsudek, byť mimo Japonsko častý. Nejde o válečný pokřik, ale o zvolání doslova znamenající "deset tisíc let (života)", přeneseně "hurá" nebo "ať žije". To jen za druhé světové války japonští vojáci volali "Ať žije císař". Takže i já volám poprvé v životě "banzai" - na počest Tokia.
Oslavně se nekřičelo ve středu večer, kdy začaly na veřejnost pronikat první zprávy o policejním zatýkání v českém fotbale. Na sociálních sítích se jako obvykle objevily nářky nad tím, jak je naše česká země "necivilizovaná", když hráči sázeli na výsledky fotbalových zápasů a ovlivňovali je. Jenže skandály podobného typu prošel také fotbal v Belgii, Itálii a dokonce v Německu. Zjevně tam už přišel konec civilizace.
