Západonilská horečka se letos ve zvýšené míře objevuje téměř po celé Evropě. Jaké pro to máte vysvětlení?
To je těžká otázka. Virus, který v Evropě řádí, je zřejmě velmi invazivní a schopný se rychle šířit prostřednictvím komárů. Kromě lidí napadá třeba i ptáky, koně a jiná zvířata. A bohužel je dost agresivní.
Dá se jeho výskyt něčím vysvětlit?
Samozřejmě se nabízí klimatické podmínky, panovalo velké sucho a horko, ale to je jen hypotéza. Velké sucho naopak komárům moc nesvědčí, takže to nemá logiku. Zatím pro to není žádné vysvětlení.
Jak se západonilská horečka projevuje?
Až u 40 procent infikovaných se to vůbec neprojeví, říkáme tomu takzvané bezpříznaké případy. Takoví lidé vypadají zdravě, a to, že byli infikováni, se zjistí až zpětně, při vyšetření na protilátky. Co se týče ostatních šedesáti procent nakažených, u většiny z nich probíhá nemoc v mírné formě, podobá se chřipce, bolí je hlava.
Západonilská horečka
|
Takže případů nákazy může být víc, ale třeba o nich ani nevíme?
Je to tak.
Jak obtížná je diagnostika tohoto viru?
U nás se tomuto viru zatím nevěnovala moc pozornost, i když jsme na něj upozorňovali. První případy nákazy jsme zjistili už v roce 1997 na jižní Moravě. Teď je druhá vlna, která je bohužel trochu horší.
Často se na to však nepřijde, protože lékaři by museli odebrat krev, připravit sérum a to následně poslat na sérologické vyšetření do laboratoří, které diagnostiku mohou provést. Ale těch je u nás málo. Vzorky je možno vyšetřovat I molekulárně-biologicky, se zaměřením na průkaz nukleové kyseliny viru.
Jedna žena už vlivem nákazy zemřela, dnes se prokázalo, že nakažený je další muž. Pokud se prokáže, že nakažených je ještě víc, jaká opatření bude muset Česká republika přijmout?
Je to virus, který přenáší komáři, čili na místě by byla opatření proti přemnožení komárů i používání repelentů.
Proč se nákaza šíří až teď a ne v létě, kdy létalo mnohem víc komárů?
Jde o ekologickou záležitost. Virus žije v „kooperaci“ v přenašečích, tedy komárech, kde se také pomnožuje, takže během sezóny koncentrace virů vzrůstá. Na začátku vegetační sezóny je viru v přírodě málo a ke konci léta je jeho koncentrace nejvyšší. Navíc sezónní výskyt komárů nesmíme podceňovat. Pořád létají, třeba na jižní Moravě se drží dost dlouho, někdy až do poloviny října.
Reakce ministerstva zdravotnictví: Nejdříve musí laboratoř informovat zdravotnické zařízení, které informuje pacienta či jeho rodinu, krajskou hygienickou stanici a poté ministerstvo. To pak zapojuje další kompetentní úřady. V tomto případě ministerstvo okamžitě přijalo náležitá opatření a kontaktovalo všechny kompetentní autority, Státní veterinární správu, Společnost transfúzního lékařství ČLS JEP, Státní zdravotní ústav či experty z akademického sektoru, a úzce spolupracuje s místní hygienickou stanicí. Diagnostika tohoto případu byla komplikovaná kvůli spolupůsobícím chronickým onemocněním, proto trvala déle. Hygienici také čekali na výsledky laboratorních a epidemiologických šetření. |
Na to, že na nákazu zemřela seniorka, se přišlo se zpožděním. Proč myslíte, že o tom ministerstvo zdravotnictví nemluvilo?
Asi to chtěli mít pořádně potvrzené. Ukázalo se, že to může být pro někoho smrtelná nemoc, takže asi nechtěli šířit paniku.
Jaký je důvod, že tento virus u někoho může vést až ke smrti a někdo o tom, že se nakazil, ani neví?
Záleží na tom, kolik viru infikovaný komár vstříkl do těla anebo na odolnosti daného člověka. Lidé, kteří jsou starší, mají vyšší riziko, že vážně onemocní. Další faktor je jiná nemoc nebo snížená imunita, pak je riziko onemocnění také vyšší.
Zkrátka jako u klasické chřipky...
Ano, to je to samé.
Existuje nějaké školení pro lékaře týkající se tropických nemocí, aby je dokázali rozpoznat?
Podobná školení jistě probíhají, ale přesné informace o tom nemám. Myslím, že v Praze je Institut tropického lékařství, který podobné semináře pořádá. Státní zdravotní ústav v Praze pravděpodobně rovněž podobná školení uskutečňuje.
