Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Západ a Východ si tu měnily špiony. Teď je u berlínského mostu muzeum

  7:55aktualizováno  7:55
U známého Glienického mostu, který ležel na hranici mezi západním Berlínem a Německou demokratickou republikou a kde si znepřátelené strany za studené války vyměňovaly tajné agenty, bude "muzeum svobody". Dvacet let po pádu železné opony ho tu v neděli otevře kancléřka Angela Merkelová.

Při výměně zajatců po mostě přešli v roce 1986 i Čechoslováci. | foto: Profimedia.cz

Nová soukromá výstavní instituce bude sídlit nedaleko mostu ve vile Schöningen, postavené v letech 1844 a 1845. Za časů NDR v ní byl dětský domov, pak nějakou dobu chátrala.

Nedělního otevření "německo-německého" muzea a výstavy s titulem "Špioni, zeď, dětský domov - na mostě mezi světy" by se mělo zúčastnit asi 500 hostů. Pozvaný je i první (a poslední) sovětský prezident Michail Gorbačov.

Návštěvníci uvidí historické fotografie, krátké filmy či socialistické exponáty východoněmecké provenience. Muzeum přiblíží ale i radost, která po pádu železné opony a otevření Glienického mostu zavládla. "Chceme historii vyprávět prostřednictvím příběhů," popsal záměr Mathias  Döpfner.

VÍCE O GLIENICKÉM MOSTĚ

Na Mostě špionů v Berlíně měnila CIA s KGB i Čechy

Vstup do "agentské" místnosti halí černé závěsy. V potemnělém prostoru na třech obrazovkách bude k vidění třináctiminutový film o výměnách agentů, originální záběry doplní výpovědi svědků.

Železnou oponu v muzeu připomíná kus ostnatého drátu a varovná tabule s nápisem "Vstup a vjezd jen se zvláštním povolením". V zahradě by měl stát kus pověstné Berlínské zdi.

Návštěvníci budou moci dorazit od příštího týdne vždy od čtvrtka do neděle mezi dvanáctou a osmnáctou hodinou. Základní vstupenka přijde na osm eur (asi 200 korun), zlevněná na polovinu. V horním patře bývalého dětského domova bude výstava současného výtvarného umění, chybět by neměla kavárna a v létě pivní zahrádka.

GLIENICKÝ MOST

"Most špionů" mezi Berlínem a Postupimí byl k výměně zajatých agentů za studené války použit celkem třikrát.

První výměna se odehrála v únoru 1962. Sovětského špiona v USA Williama Fischera (známého spíš jako plukovník Abel), kterého Američané dopadli a původně odsoudili k smrti, tu vyměnili za sestřeleného pilota U-2 Garyho Powerse.

V červnu 1985 se vězni měnili podruhé. Třiadvacet amerických agentů chycených ve východní Evropě se dostalo na svobodu výměnou za polského agenta Mariana Zacharského a tři sovětské špiony zadržené na Západě.

Do třetice most posloužil v únoru 1986. Na západ se dostal disident Anatolij Ščaranskij a také Čech Jaroslav Javorský, syn tenisty a emigranta Jiřího Javorského. Američané propustili československé občany (a agenty) dopadené v USA, Karla Köchera a Hanu Köcherovou.

Autoři: ,


Hlavní zprávy

Nejčtenější



Další z rubriky

Hnutí MeToo dorazilo do Číny, aparátčíci se bojí o posvátnou stabilitu

Ilustrační foto

Kampaň, která se šíří z USA, nesměle zaklepala na čínské dveře. Úřady zasahující proti „feministickým aktivitám“ se...

Švédsko natiskne manuál pro případ války, dostane ho každá domácnost

Vylodění švédských vojáků během cvičení Swenex 2016

Švédsko po více než třiceti letech vydá aktualizovanou verzi příručky „Přijde-li válka“, kterou občanům rozdávalo od...

Aztéky vyhubila salmonela zavlečená z Evropy, naznačily vykopávky

Dvouhlavý had, symbol aztéckého boha Tlaloca. Tento artefakt byl patrně...

Na dvanáct milionů Aztéků zabila v polovině 16. století záhadná nemoc, které obyvatelé pyšné říše říkali cocoliztli....

Najdete na iDNES.cz