Spoluzakladatel ostravského Občanského fóra vstoupil do polistopadové politiky ve stejné době jako například Klaus nebo Zeman. V někdejším Federálním shromáždění v roce 1990 byl jedním z poslanců, kteří vystřídali staré komunistické "zástupce lidu".
Jeho následná cesta do křesla předsedy sněmovny však nebyla vůbec přímá. Vystřídal přitom čtyři politické strany či hnutí. Politikou se živil dokonce už před listopadem 1989: jako zaměstnanec režimem tolerované Československé strany socialistické.
Když se v roce 1991 dělilo Občanské fórum, zůstal v Občanském hnutí. Teprve v roce 1994 se z něho stal sociální demokrat. Přesně v době, kdy tehdejší předseda ČSSD Miloš Zeman lákal k sobě do strany všechny, kteří "nechtěli Klause".
Právě srážka se Zemanem mu byla málem osudná. Poté, co zaujal prominentní pozici na Zemanově žebříčku "líných zbabělců", to vypadalo, že jeho kariéra míří předčasně ke konci. Zeman se Zaorálkem se přitom znali více než dobře: na severomoravské kandidátce ČSSD jistil někdejší vysokoškolský učitel svému předsedovi coby lídrovi dvakrát záda z nižší pozice.
Žádná idyla to nebyla. Poprvé proti Zemanovi veřejně Zaorálek vystoupil na jaře 1998, měsíc před volbami, v nichž byla ČSSD jasným favoritem. Zaorálek po Zemanovi žádal, aby vysvětlil, proč jezdil za tajemnými existencemi do Bamberku.
PhDr. Lubomír Zaorálek (41) • Vystudoval brněnskou filozofickou fakultu. Pracoval jako dramaturg literární redakce Československé televize v Ostravě, v letech 1986-89 byl členem a zaměstnancem aparátu Československé strany socialistické. • V listopadu 1989 zakládal severomoravské Občanské fórum, o dva měsíce později byl kooptován do Federálního shromáždění. Zároveň (v letech 1990-96) přednášel na Ostravské univerzitě moderní a politickou filozofii (Richarda Rortyho, Francoise Lyotarda, Jana Patočku aj.). • V roce 1994 vstoupil do ČSSD. Po roce 1998 se stal předsedou zahraničního výboru sněmovny, několikrát se však postavil vlastní straně a hlasoval třeba proti novému volebnímu zákonu. • Ve čtvrtek zvolen předsedou dolní komory parlamentu. |
Zaorálek, který své krédo označuje slovy "nevzdávat se", nikam nespěchal. "Zahraniční politiku nedělám dlouho a docela rád bych se jí dál věnoval v parlamentu," vysvětloval to a po volbách stanul v čele vlivného zahraničního výboru sněmovny.
Pokud jde o zahraničněpolitická témata, nebylo mezi ním a Zemanem či ministrem zahraničí Kavanem většího sporu. Bez výhrad vždy podporoval vstup do Evropské unie či do NATO (stavěl se proti referendu, které ČSSD žádala) a také rázný postup proti sudetským Němcům.
To neznamená, že by při tom nedělal vlastní politiku. Zjevně zaskočeného ministra Kavana se třeba při jednání výboru jen tak mezi řečí zeptal, kdo že to přesně byl v lednu 2000 na tajné cestě v saddámovském Iráku a co tam dělal Zemanův šéfporadce Šlouf. Mezi Zemanovými přívrženci rychle získával pověst odpadlíka a podezřelého zrádce.
Dráždil i jinými věcmi: jeho asistentem ve sněmovně se stal farář a signatář Charty 77 Marián Zajíček. Při jednání sněmovny trávil dlouhé desítky minut v přátelských rozhovorech s těmi novináři, které Zeman a jeho lidé pokládali za škůdce. Přitom ve většině případů zachovával stranickou linii. S výjimkou volebního zákona a ústavních změn z dílny ODS a ČSSD vždy hlasoval s celým klubem.
I dnes mluví na veřejnosti o Zemanovi s jistou úctou: "Je to bezesporu silná osobnost. A nejvíc si na něm cením, že se jako jediný dokázal účinně postavit Klausově pravicové demagogii a obrátit pozornost na sociální demokracii," tvrdí na internetových stránkách ČSSD.
Zaorálek není strhující, charismatický řečník: v rozhovorech často spíš filozofuje, než aby přímo odpověděl na otázku. Často proto, aby nemusel říct naplno své mínění. Po volbách se o něm v jednu chvíli mluvilo jako o možném ministru průmyslu: snad proto, že se angažoval v jednání o vstupu firmy LMI do ostravské Nové huti. Nakonec usedl na místo, kde svou státnickou kariéru zahajoval i Miloš Zeman.
Zaorálek: Bude to stát hodně krve a potu Nový předseda sněmovny Lubomír Zaorálek stále úřaduje ve své kanceláři v zahraničním výboru sněmovny. Stejně jako poslední čtyři roky. Jen v jeho sekreatriátu už ho hlídá svalovec z ochranky. Ve čtvrtek dostal hlasy 101 poslanců. Ale až ve druhém kole. Byl jste překvapen tím, jak komplikované bylo vaše zvolení? Ano, jenže vás nepodpořili ani všichni vládní poslanci, byť o tom byla písemná smlouva. Takže myslíte, že bude místopředsedkyní zvolena i Hana Marvanová, která ve čtvrtek ani nadvakrát neprošla? Proč pro ní ale nehlasovali všichni vládní poslanci rovnou? Proč za nekorektní? Jak jste hlasoval při volbě místopředsedů: volil jste komunistu Vojtěch Filipa? Ano, hlasoval jsem pro něj. Vám nevadí, že jezdí na srazy bývalých pohraničníků, kteří vzpomínají, jak stříleli do lidí? To je dobrá kvalifikace pro ten post? Ale nedokážu z toho říct, že strana útočí na základy našeho politického systému a chce ho změnit. KSČM nehce vracet režim někam zpátky a zavádět násilí. Tvrdí pouze, že na minulém režimu nebylo všechno tak špatné. Nová vládní koalice už mluví o personálních změnách - ať už v medilních radách nebo České konsolidační agentuře. Nebude to náhodou tak, že jen vyměníte partnery z ODS za lidovce a unionisty a budete si kořist dělit dál jako za časů opoziční smlouvy? Ale tu jste vytvářeli čtyři roky vy spolu s ODS... Jedna důležitá funkce ale stále zůstává jakoby tabu. Koho byste si přál za příštího prezidenta? Ne, abyste řekl jméno. Dovedete si představit, že byste hlasoval pro Miloše Zemana? Už jste se přestěhoval do služební vily? A kdy to uděláte? |