Senátoři se neshodnou s poslanci, jak snížit platy politiků. Proto se možná nesníží vůbec.

Senátoři se neshodnou s poslanci, jak snížit platy politiků. Proto se možná nesníží vůbec. | foto: Roman Vondrouš, ČTK

Záměr snížit platy politiků se zvrhl v parlamentní ping-pong

  • 38
Na začátku byl jasný a srozumitelný návrh: když se mají uskromnit učitelé a další státní zaměstnanci, musí to udělat také politici. Na konci je ovšem nepřehledný "guláš". A ve vzduchu visí podezření, zda právě o to, aby se jim příjmy moc nesnížily, některým politikům nejde.

Co se stalo? Poslanci i senátoři nakonec po dlouhých tahanicích o úsporný balíček ministra financí Eduarda Janoty schválili, aby se jim, členům vlády i soudcům v příštím roce základní platy snížily o čtyři procenta.

V případě poslance bez jakékoli parlamentní funkce, jakým je třeba šéf ČSSD Jiří Paroubek, to znamená pokles základního platu z 61 400 korun o dva a půl tisíce měsíčně. V případě ministra pokles ze 117 200 korun o necelých pět tisíc.

Jenže politici měli podle původního plánu vlády přijít o více peněz a záhy se ukázalo, že to bude problém. Ministr Eduard Janota navrhl, aby se zdanily i náhrady, které politici k platu dostávají. Ty se pohybují ve výši od 31 900 korun od 43 300 korun, podle toho, jak daleko od Prahy politik bydlí či má kancelář.

A v parlamentu se začaly dít podivné věci, jejichž výsledkem je to, že není vůbec jasné, zda nakonec politici o svou daňovou výhodu přijdou.

Vývoj sporu o platy

Poslanci 25. září schválili, že se základní plat ústavních činitelů na rok sníží o čtyři procenta a budou jim zdaněny náhrady k platu. 5. října senátoři přijali snížení základního platu, zároveň požadují, aby náhrady zdaněny nebyly (tvrdí, že by zmatek způsobily dva zákony, které si v danění náhrad protiřečí). O dva týdny později, 20. října, poslanci trvají na zdanění náhrad, řekli, že přehlasují Senát, ale budou ještě muset změnit zákon o platu politiků. Ten ovšem půjde znovu do Senátu.

Jak se to stalo? Poslanci nejdřív zdanění svých náhrad odkývali, ale jaksi přitom "zapomněli", že změnili pouze zákon o dani z příjmu, ale už ne speciální zákon o zabezpečení politiků. V něm si daňovou výhodu ponechali.

Senát to sice mohl napravit tak, že by zdanění náhrad přidal i do speciálního zákona, ale vybral si pravý opak. Vrátil návrh poslancům s tím, že náhrady se danit nebudou.

Sněmovna chce Senát přehlasovat

Politici ze Sněmovny včera kategoricky tvrdili, že na omezení svých výhod trvají a že kolegy z horní komory parlamentu přehlasují. "Nesouhlasíme s tím, že nám to vrátili, a očekáváme, že většina poslanců podpoří původní návrh," uvedl včera šéf poslaneckého klubu ČSSD Bohuslav Sobotka.

"Podpoříme všechno, co povede ke zdanění náhrad," prohlásil také předseda klubu ODS Petr Tluchoř. A obdobně se vyjadřovali i politici z dalších stran. Poslanci se sice včera ještě k hlasování nedostali, ale zato už vymysleli, jak to zařídit, aby proti sobě nestály dva zákony, které si budou protiřečit.

Kromě toho, že přehlasují veto Senátu, hodlají upravit speciální zákon o platu politiků, a to tak, že zdanění poslaneckých a senátorských náhrad "přilepí" k jinému návrhu. Uvažují přitom například o zákonu o dani z přidané hodnoty.

Jenže si tím možná zadělávají na další problém. Ústavní soud totiž už dříve jasně řekl, že takzvané "přílepky", tedy změny zákonů přidané k návrhům, které se týkají něčeho úplně jiného, odmítá. Senátoři navíc často čistotou zákonů s odkazem na Ústavní soud argumentují, a je tak docela možné, že parlamentní ping-pong mezi komorami o to, jestli se politici zdaní, či nikoli, bude pokračovat.

"Počkáme si na to, co nám poslanci pošlou a jak to zhodnotí právníci," řekl včera Jiří Žák z ODS, jeden ze senátorů, kteří proti zdanění náhrad politiků nejvíce protestovali.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video