"Nemáme dost šelem, aby bylo možné je lovit, zvlášť pokud chceme ochránit své přírodní zdroje," řekla agentuře AFP zambijská ministryně pro turistický ruch Sylvia Masebová. "Žádné přesvědčování kteréhokoli jiného sektoru nebo skupiny mě nepřiměje změnit názor," dodala.
Jihoafrická země, která láká návštěvníky mimo jiné i na světově proslulé Viktoriiny vodopády, doufá, že se jí podaří rozvinout turistiku postavenou na volně žijících zvířatech, která je dlouhodobě jedním z hlavních zdrojů zisku sousedních zemí.
"Ačkoli existují důkazy, že lov při safari přináší zemi zisky, na opačné misce vah je rychle klesající počet některých zvířat," uvedla Masebová.
Bez střílení šelem ubude peněz
Podle Zambijského úřadu pro volnou přírodu (ZAWA) bude zákaz špatný pro turistický průmysl. "V Zambii žije asi 3 400 až 3 500 velkých šelem, a když je zakážeme lovit, ztratíme pravděpodobně zisky. Právě díky možnosti ulovit si velkou šelmu mohla Zambie konkurovat okolním zemím," řekl jeden z šéfů ZAWA Chuma Simukonda.
V loňském roce bylo uloveno jen 55 velkých šelem, dodal, odmítl ale upřesnit, jaké z tohoto "sportu" plynuly zisky.
Za britské koloniální nadvlády se Zambie jmenovala Severní Rhodesie. Jméno tehdy získala po Cecilu Rhodesovi z Britské jihoafrické společnosti (sousední Zimbabwe bylo Jižní Rhodesií). Nezávislosti se dočkala v roce 1964. V témže roce se chopil moci autoritativní prezident Kenneth Kaunda, za jehož socialistické vlády se jedna z kdysi nejbohatších afrických zemí stala jednou z nejchudších na světě.
Výrazně tomu napomohl fakt, že v roce 1975 spadly ceny mědi, jež patří mezi hlavní nerostné suroviny v Zambii. Po 27 letech vlády Kaunda odstoupil a v roce 1991 Zambie zažila první nezávislé volby. Jihoafrický stát ale stále bojuje s chudobou a obyvatelstvo navíc decimuje choroba AIDS. Průměrná délka života je v této zemi kolem čtyřiceti let.
