"Za uplynulý týden prošli vojáci záložní roty výcvikem zaměřeným na prohledávací operace, kontrolu osob a vozidel, provádění mobilních a pěších patrol, řízení bojových vozidel a především výcvikem na zvládaní davů," konstatoval velitel záložní roty Vlastimil Urban.
Jak dodal, právě na operace na zvládání davů se klade zvláštní důraz vzhledem k demonstracím a nepokojům, které v zemi propukly počátkem letošního roku po vyhlášení nezávislosti Kosova.
Scénáře výcviku proto vycházejí z reálných situací, ke kterým letos došlo na hraničním přechodu Gate 3 na kosovsko-srbské hranici. Právě tam v březnu museli čeští vojáci vyjet několikrát na pomoc kosovské policii, když Srbové z druhé strany administrativní hranice pálili pneumatiky a házeli kamení na protest proti vyhlášení kosovské nezávislosti.
"V České republice prošla naše rota výcvikem na všeobecné zvládání davu bez využití těžké techniky. Tyto varianty zásahu jsme si mohli reálně vyzkoušet až tady v Kosovu," dodal Urban.
Následující dva týdny bude záložní rota o díle 116 vojáků působit z britské základny Penin Sula. Ta se nachází v hlavním městě Prištině. Odtud bude plnit stanovené operační úkoly nejprve ve finském a poté ve švédském, irském a slovenském prostoru odpovědnosti.
Záložní rotu F-Coy (Foxtrot Company) tvoří příslušníci 131. smíšeného dělostřeleckého oddílu z Pardubic. "Ze 116 vojáků mají dvě třetiny nějakou zkušenost ze zahraničních operací. Předpokládaný návrat naší záložní roty zpět do České republiky je v druhé polovině října," uvedl Urban.
Záložní jednotku do Kosova povolal počátkem září velitel mezinárodních sil KFOR ve střední části Kosova. Během roku vojáci záložní jednotky plní běžné úkoly doma v České republice, v případě potřeby při zhoršení bezpečnostní situace v Kosovu však mohou být povoláni do mise.
Do ní musí vojáci vyrazit do pěti dnů od aktivace. Česká republika se totiž zavázala, že kromě stálého kontingentu v Kosovu v případě potřeby vyšle záložní rotu. Veškerý potřebný materiál a techniku má proto jednotka připraveny už v Kosovu.
Jednotka může být nasazena k řešení krizových situací, například pro obsazení kontrolních stanovišť, k ochraně důležitých objektů nebo k operacím na zvládání davů.
V Kosovu v současnosti kromě toho působí na 400 českých vojáků. Kvůli protestům proti vyhlášení nezávislosti Kosova monitorují kosovsko-srbskou hranici v délce sto kilometrů a pravidelně hlídkují podél pomyslné dělicí čáry společně se srbskými vojáky.
Kromě několika demonstrací na kosovsko-srbské hranici v březnu vypukly zřejmě nejmasovější násilnosti i v Kosovské Mitrovici, jejíž severní část obývá srbská menšina. Srbové tam útočili na vojáky mezinárodních sil zápalnými lahvemi, kamením, a dokonce střelbou z automatických zbraní.
