Podle dostupných informací existovalo dvanáct podobných objektů. Stavěly se většinou v 60. letech a v podstatě se jednalo o zkolaudované sklady. Ty se v případě potřeby měly proměnit na nemocnice.
Stát už prodal areál v Hředlích na Berounsku za 26,2 milionu a v Jílovém u Prahy za 8,1 milionu.
„V současné době nejsou potřeba, protože se změnily hrozby pro náš stát. Připravené musí být prakticky všechny nemocnice, aby například dokázaly vyklidit celý pavilon,“ uvádí Šárka Nováková, předsedkyně Společnosti krizové připravenosti zdravotnictví.
V nejbližší době proto stát nabídne k prodeji další původně záložní objekt. Tentokrát v Sojovicích na Mladoboleslavsku, nedaleko Brandýsa nad Labem. „Původně sklad využívala Nemocnice s poliklinikou Vysočany, která zde skladovala zdravotnický materiál pro potřeby v krizových situacích,“ informoval mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Radek Ležatka.
Na seznam nevyužitých objektů se dostala také nemocnice v Břeclavi na jižní Moravě. Když na konci osmdesátých let plánovali její stavbu, vymysleli velké chodby a místnosti. Zařízení se totiž nachází u slovenských hranic a v případě krizové situace tam měli vozit pacienty až z Bratislavy. Objekt podědil Jihomoravský kraj, který ho už nechce provozovat v takovém rozsahu kvůli vysokým nákladům na údržbu. Nákladné je především vytápění velkých prostor.
„Ještě v době existence Československa se počítalo, že se vytvoří velká nemocnice o kapacitě 600 lůžek i pro část slovenského území. Máme velké pokoje, kam jdou umístit minimálně čtyři lůžka. Máme i podzemní podlaží protkané koridory chodeb. Můžeme tam přemístit všechna lůžka, která máme v nadzemních budovách,“ přiblížil ředitel břeclavské nemocnice Jiří Jurník.
Dnes je ale zbytečné udržovat zařízení v provozuschopném stavu celé. „Plánujeme sestěhovávání pracovišť, v jednom nebo dvou patrech chceme vytvořit sociální lůžka a zbytek prostor eventuálně pronajmeme zájemcům,“ nastínil ještě Jurník, který si slibuje úspory v řádu stovek tisíc korun.
Lůžka ve sklepě
Podzemní prostory má také Thomayerova nemocnice v pražské Krči. Třípodlažní tlakově odolný kryt má kapacitu 170 osob, uvnitř se nachází 72 zdravotnických lůžek. „V případě krize musí být k dispozici záchranným složkám, využily ho například při povodních v roce 2002. Údržba krytu stojí nemocnici ročně přibližně půl milionu,“ tvrdí mluvčí nemocnice Ondřej Macura.
Funkčním protiatomovým krytem je vybavena i Fakultní nemocnice Plzeň. Roční údržba vyjde asi na 250 tisíc korun.
Záložní nemocnice, které se využívají jen v době krize, už Česko nemá. Podle bezpečnostního experta Andora Šándora to ale není ideální. „Samozřejmě se hrozby mění. Nejsem si ale jistý, zda by náš systém zvládl opravdu velkou krizi. Vždyť slyšíme pořád dokola, že nemáme dost lůžek v nemocnicích, chybějí policisté, hasiči i vojáci,“ podotýká Šándor.
Ministerstvo zdravotnictví ale tvrdí, že v současné době nevyužité záložní nemocnice nejsou potřeba. „V lůžkových zařízeních máme dostatečné kapacity, které by v případě vzniku krizové situace zajistily zdravotní péči obyvatelstvu. U Správy státních hmotných rezerv máme připraveno dalších 2 500 lůžek pro případné posílení,“ říká mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.
Záložní nemocnice navíc mají jednu potíž. „Museli bychom tam přesunout zdravotnický personál ze stávajících zařízení. Jenže tam by potom logicky chyběl, čímž bychom ohrozili dostupnou péči pro jiné pacienty,“ dodává Štěpanyová.
