Stát dobrovolníky nákladně cvičí, a pokud je ohrožen - tak jako při katastrofálních povodních - je i povolává na pomoc. Ale zároveň jejich zaměstnavatelům v ničem neulehčuje, když pracovníky povolá na manévry. Kvůli rostoucí "šikaně" v zaměstnání proto záložníci protestují u premiéra, ministrů i hejtmanů.
V dopise jim píší: "Pokud nás stát potřebuje, tak pomozte. Jinak zanikneme. Už nyní si kvůli povolávacím rozkazům na cvičení musíme vybírat dovolenou. Jinak nás šéfové nepustí."
Hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský (ODS) se proto "vzpouře" záložníků hodlá věnovat na nejbližším zasedání Asociace krajů. Tvrdí, že poté, co se z armády stalo profesionální vojsko, vzrostl význam kvalitně vycvičených záloh, které mohou být bleskově nasazeny i při živelních katastrofách.
Tošenovský nicméně brání i podnikatele, protože stát by jim podle něj neměl bez odpovídající kompenzace odvolávat zaměstnance. "Pokusíme se s tím na zasedání Asociace krajů něco dělat," slibuje hejtman.
Cestu k uklidnění "vzpoury" záložníků hledá i ministr obrany Karel Kühnl (US-DEU). "S jejich výhradami souhlasím. Již delší dobu spolu diskutujeme o tom, co udělat, aby neměli problémy v práci."
Kühnl má připravené různé varianty, které předloží ministerstvu financí, jak by mohly být firmy motivovány, aby jim nevadilo povolávání jejich zaměstnanců na cvičení.
Do dobrovolných záloh se dosud přihlásilo 1300 mužů. Armáda jich chce mít dva a půl tisíce. Podle vojenských plánovačů by v každém kraji měla vzniknout jednotka dobrovolníků.
Zajímavou zkušenost má sociolog Jaroslav Sýkora, který se vrátil z konference o transformaci armád NATO v Singapuru. "Tato čtyřmilionová země má čtyřicetitisícovou armádu a tři sta tisíc vycvičených záložníků, protože pochopila, že prosperity nedosáhne bez zajištění své bezpečnosti."
