Trest smrti sice ruské zákonodárství zná, ale kvůli mezinárodním závazkům ho neuplatňuje.
Proces s Kulajevem trvá v severoosetském Vladikavkazu už několik měsíců, ve čtvrtek byly zahájeny závěrečné řeči.
Kulajev je podle zástupce generálního prokurátora Šepela vinný ve všech bodech obžaloby. Dopustil se vraždy i pokusu o vraždu, útoku na vojáky a milicionáře a spáchal teroristický čin.
Za jednotlivé paragrafy by mohl být odsouzen od sedmi let až po doživotí, za terorismus žádá Šepel trest smrti.
Výstraha pro ostatní
"Rozhodnutí soudu by mělo přivést k vystřízlivění ty, kteří se chtějí vydat cestou terorismu. Měli by vědět, že jejich jedinou budoucností je neoznačený hrob," prohlásil v soudní síni Šepel na záběrech, které odvysílala ruská státní televize RTR.
Rusko dodržuje moratorium na vykonávání trestu smrti od roku 1996, kdy vstoupilo do Rady Evropy. Podle šéfa právního výboru ruského parlamentu Pavla Krašennikova neumožňují současné právní normy vzhledem k moratoriu i rozhodnutím ústavního soudu k trestu smrti v Rusku nikoho odsoudit.
Krašennikov dodal, že právní řád nepřipouští "žádné výjimky z pravidel", a to ani v tak výjimečných případech jako je Kulajev.
Podle průzkumů veřejného mínění však většina Rusů je pro použití trestu smrti v případech terorismu. Ruský prezident Vladimir Putin nedávno řekl, že on osobně je proti trestu smrti, ale při posuzování této otázky by se podřídil názoru ruské společnosti.
Na setkání s představiteli prokuratury a tajné služby FSB tento týden prezident prohlásil, že teroristy je nutné zabíjet "jako krysy".
Členky nevládní organizace Hlas Beslanu ve čtvrtek u soudu ve Vladikavkazu nesouhlasily s tím, že byly ukončeny výslechy a přešlo se ke čtení závěrečných řečí. Soud údajně ještě zdaleka nevyslechl všechny svědky. Soudce žádost beslanských žen zamítl a jednání odložil do 14. února. Sedm členek Hlasu Beslanu vyhlásilo neomezenou hladovku.
