Gymnázium Botičská v Praze je už třetím rokem zapojeno do projektu Škola Online. Co obnáší? Na internetu jsou rozvrhy hodin a hodnocení žáků, některé třídy mají elektronickou třídní knihu včetně evidence docházky. K informacím tak má kdykoliv přístup vedení školy, ale i rodiče studentů.
"Hlavní výhodou tohoto systému je jeho komplexnost," říká zástupce ředitele gymnázia Stanislav Luňák. "Vedle užitečných informací pro rodiče využíváme počítačů také třeba k tištění vysvědčení nebo s jejich pomocí organizujeme přijímací zkoušky."
Třída jako na dlani
Vedoucím projektu, nad nímž převzalo záštitu ministerstvo školství, je bývalý učitel František Halada ze softwarové společnosti CCA Group.
"Třiadvacet let jsem učil a pět let jsem pak řídil základní školu," popisuje. "Jako ředitel jsem přitom nemohl přesně vědět, jak který pedagog vyučuje, zda plní všechny požadavky nebo jak často komunikuje s rodiči."
I proto se před čtyřmi lety ujal vedení projektu, jehož internetová aplikace Katedra takový přehled ředitelům zajišťuje.
Aplikace Žákovská, která je nadstavbou Katedry, pak poskytuje každému rodiči i studentovi možnost přihlašovat se pod vlastním heslem na svůj osobní elektronický účet.
Tam najde kromě známek, docházky a plánovaného zkoušení také například informace o suplování nebo školních akcích. Aplikace tak podle Halady především zlepšuje komunikaci školy s rodiči. To potvrzuje Tereza Málková, matka třináctiletého školáka.
"Nedívám se sice do internetové žákovské každý den, protože svému synovi věřím," tvrdí, "ale určitě mnoho rodičů tuhle možnost uvítá, hlavně u problémových dětí."
Vznáší také otázku, zda taková kontrola rodičů nemůže bránit tomu, aby se dítě učilo samostatnosti a odpovědnosti za sebe. "To si ale stejně musí každá rodina vyřešit sama, důležité je, že tady je určitá možnost kontroly," odpovídá si.
Rodič má oči všude
"Jsem rád, že známky a suplování najdu kdykoliv na internetu," říká třináctiletý Michal. "Rodičům jsem stejně nikdy nic nezatajoval."
Zná však některé spolužáky, kteří z kdykoliv dostupné žákovské dvakrát nadšeni nejsou. Jiní naopak vnímají jako výhodou, že už nemusí složitě přemýšlet, jak o svém neúspěchu ve škole rodičům říci.
Zatímco o jedničce doma ochotně informují už od dveří, v případě pětky si počkají, až se rodič podívá sám. Tím odpadá i zdlouhavé hledání záhadně "ztracené" žákovské knížky.
Ani zveřejňování docházky neznamená žádné zpřísnění rodičovského dozoru, zmeškané hodiny musí mít dítě omluvené bez ohledu na to, zda jeho škola používá internetovou třídnici.
O poznání nepříjemnější by pro nepoctivé studenty mohlo být plánované zavádění čipových karet, které se už v rámci projektu zkouší. Nedorazí-li dítě ráno do školy, pošle systém okamžitě jeho rodičům SMS zprávu.
Stejný systém pro všechny¨
Pokud se vaše škola rozhodne vést svou administrativu na počítači, můžete si vybrat z více projektů. Starší a rozšířenější je program Bakaláři pardubické společnosti Bakaláři software. Je do něj zapojeno na dva a půl tisíce škol.
"Program se postupně rozšiřuje už přes patnáct let, průběžně doplňujeme nabídku funkcí podle požadavku škol," říká Milan Sourada z Bakaláři software. Škola si samozřejmě může podobné programy nechat ušít na míru od jakékoliv softwarové společnosti sama.
Stanislav Luňák z gymnázia Botičská, kde používají Školu Online, však oceňuje skutečnost, že se jeho ústav nemusí starat o zálohování nebo zabezpečení dat. Ta se totiž ukládají na centrálním serveru pro všechny školy zapojené v projektu. Škola tak ušetří náklady na vlastní ochranu dat. Roční poplatek za údržbu a aktualizaci systému činí asi 12 korun na žáka, takže třeba škola se 300 studenty zaplatí kolem 3600 korun. I taková výhoda však v sobě může zahrnovat určitá úskalí.
"Každá škola je jiná, i každý učitel má jiný způsob hodnocení," upozorňuje Luňák, "tenhle systém je ale pro všechny stejný, nejdou v něm příliš uplatňovat individuální přístupy."
Jisté překážky vnímá i vedoucí projektu Halada. "Je třeba změnit myšlení ve školách, jde o zcela jiný přístup k práci," míní. Na druhou stranu zdůrazňuje, že když už stát investoval nemalé prostředky do školního internetu, měli by si učitelé zvykat ho k práci co nejvíce využívat.
