Zákon předložila opoziční ČSSD a v původním znění by se mu dalo říkat "lex ABL", protože ho inspirovala aféra, která vznikla, když tato bezpečnostní agentura sledovala některé lidi na Praze 11 - tehdejší komunální političku Martu Šorfovou, která dnes pracuje v hlavní kanceláři ODS, či občanské aktivisty. (více o policejním vyšetřování této věci najdete zde)
Sociální demokraté navrhli, aby za nedovolené sledování s použitím elektronického nebo jiného technického zařízení hrozil rok vězení, v případě organizované skupiny až tři roky. "Je to namířeno především proti praktikám některých bezpečnostních agentur," řekl na jednání ústavně-právního výboru Sněmovny předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc.
Ale při jednání výboru vyšlo najevo, že se nově navržený zákon může radikálně změnit. Poslanec Aleš Rádl z ODS předložil po konzultaci s ministerstvem spravedlnosti protinávrh, podle nějž by stejně vysoký, tedy až tříletý trest hrozil tomu, kdo by zachytil a zveřejnil či zpřístupnil třetí osobě projev osobní povahy kvůli tomu, aby z toho měl majetkový nebo jiný prospěch. Taková formulace pasuje na práci části novinářů, kteří sbírají informace ze soukromí celebrit.
Benda: Je to namířeno proti některým bulvárním novinářům
"Není to namířeno proti investigativním, ale proti některým bulvárním novinářům. Existuje také právo na soukromí. I právo na soukromí politiků existuje, i když je omezené," řekl při jednání výboru jeho předseda Marek Benda z ODS.
Už teď se lidé mohou bránit žalobami na ochranu osobnosti a vysoudit i finanční odškodnění, novinkou by tak byl paragraf nazvaný "porušení důvěrnosti projevu osobní povahy" v tom, že za jehož porušení by hrozilo vězení - rok či v případě organizované skupiny tři roky, nebo zákaz činnosti.
Pokud nově navržený paragraf projde, znovu se zřejmě rozpoutá diskuse o tom, co z práce novinářů ještě je či není veřejný zájem a co se smí zveřejnit. Typickým příkladem jsou například fotografie bývalého premiéra Mirka Topolánka, kterého vyfotili paparazzi nahého ve vile bývalého italského premiéra Silvia Berlusconiho. Fotografii zveřejnila světová i česká média, včetně těch, která nepatří k bulváru.
Ve zdůvodnění návrhu, který předložil Rádl, se výslovně píše, že bude možné zaznamenávat i věci ze soukromí, pokud to má pomoci zdokumentovat například páchání násilného, korupčního či jiného trestného činu.
Tejc řekl, že se navrhovatelé původní novely diskusi o změně nebrání. "Naším cílem bylo ale hlavně bránit soukromí lidí, kteří nemají buď vůbec nic společného s politikou, nebo se snaží politiku ovlivňovat formou občanských iniciativ, a kteří jsou přitom sledováni," uvedl předseda poslaneckého klubu ČSSD.
Poslanci se nakonec dohodli, že není třeba přijetí zákona uspěchat a že se ještě poradí jak s ministerstvem spravedlnosti, tak s dalšími experty, než změnu schválí. Jednání o úpravě trestního zákoníku přerušili.
Bývalý majitel agentury ABL, šéf poslanců Věcí veřejných Vít Bárta, v rozhovoru pro iDNES.cz řekl, že nemá problém s původním návrhem, který by uzákonil nový trestný čin nedovolené sledování. Navrženou úpravu ale považuje jen za dílčí.
"I v dobách, kdy jsem byl šéfem ABL a tajemníkem asociace soukromých bezpečnostních služeb, přesvědčoval jsem tehdejšího ministra vnitra Langera, aby byl schválen zákon o soukromých bezpečnostních službách, který by principiálně stanovil přesné hranice pro jejich práci," řekl v rozhovoru (najdete ho zde) Bárta.
