Už nyní mají soudci předepsáno spory o děti rozhodovat co nejrychleji. Zavedením půlroční lhůty je ministerstvo spravedlnosti chce ještě popohnat. „Nynější vymezení je velmi neurčité a ukazuje se, že ne všechny soudy přiznávají těmto věcem prioritu,“ sdělil iDNES.cz mluvčí resortu Jakub Říman.
Opatrovničtí soudci jsou přetížení dlouhodobě, ročně řeší stovky případů. Třeba Okresnímu soudu v Chomutově loni trvala opatrovnická řízení podle výroční zprávy ministerstva neuvěřitelných 435 dnů (jde o medián; padesát procent případů tam trvalo kratší a padesát procent delší dobu - pozn. red).
Dostát požadavkům, které na soudce s novelou zákona o zvláštních řízeních soudních dopadnou, však bude podle řady odborníků problém. Například podle soudkyně Okresního soudu v Kolíně Libuše Kantůrkové by se dokonce mohly podepsat na kvalitě rozhodnutí.
„Pokud bude soudce tlačen lhůtou, lze mimo jiné očekávat, že v zájmu jejího dodržení věc sice skončí, ale za tu cenu, že stav nebude řádně prošetřen, rozhodnutí nebude pečlivé, ani v zájmu dítěte,“ apelovala Kantůrková za Spolek rodinněprávních a opatrovnických soudců na senátory. Ti však i přes výtky novelu v polovině srpna schválili, chybí na ní už jen podpis prezidenta.
Více soudců? Za průtahy mohou hlavně rodiče
Průtahy ve sporech o děti v minulosti kritizovala ombudsmanka a na důležitost rychlosti rozhodování těchto sporů opakovaně upozorňuje i Ústavní soud. Každý měsíc života „v provizoriu“ totiž může podle odborníků na dětskou duši zanechat ve vztazích potomka k rodičům nesmazatelnou stopu.
Kolik soudců vyčlení na opatrovnické záležitosti, je plně v kompetenci předsedy soudu. „U nás průměrně připadalo na jednoho soudce opatrovnického úseku 48 nových věcí měsíčně. Proto jsme úsek od začátku září o jednoho posílili,“ přiblížila předsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 4 Ilona Benešová.
Podle ministerstva spravedlnosti by v Česku mělo rozhodovat dohromady 3063 soudců, do plného počtu jich aktuálně 31 chybí. To by se však mělo změnit - na konci roku budou podle Římana chybět už jen tři. Nejvytíženější soudy s největšími resty resort obsazuje novými hlavami přednostně.
Soudíme i párky za 79 korun, jsme zahlceni, stěžují si soudci v Jihlavě |
„V uplynulých letech se prokazatelně podařilo zlepšit situaci například u okresních soudů v Ústeckém kraji, kde nápad civilních věcí klesl o třetinu. V poslední etapě jmenování byl posílen Krajský soud v Brně, a to sedmi soudci,“ vypočítal.
Díky tomu sice soudy zvládají lépe třeba agendu, která přibyla s novým občanským zákoníkem, kvůli němuž musí například častěji přezkoumávat svéprávnost, nebo řešit žádosti o úroky z výživného. Jen personální posílení však ke zrychlení rozhodování tahanic o děti nestačí.
„Poslanci schvalují další a další novely v naivní víře, že se tím zrychlí řízení, ale obávám se, že za všechny komplikace mohou rodiče, nikoli soudy. Pochybuji o tom, že by soudci záměrně zdržovali soudní řízení, naopak znám řadu soudkyň, které chodí diktovat rozsudky v sobotu a v neděli,“ míní exministryně spravedlnosti a advokátka Daniela Kovářová.
Doplnila, že když chce rodič oddálit vynesení rozsudku, je řada legálních možností a obstrukčně používaných nástrojů, kterými toho lze docílit.
Posudky v trestních věcech mají prioritu
Co vedle obstrukčně podávaných opravných prostředků brzdí spory o děti nejvíc, je čekání na znalecké posudky dětských psychologů či psychiatrů, kterých je nedostatek. Na posudky se čeká průměrně kolem půl roku. Pokud je případ urgentní, policie a soudy dávají lhůty šest až osm týdnů, uvedla soudní znalkyně z Benešova Anna Balatová.
Psycholog: Ve vztazích přibývá stresů i křivých obvinění ze zneužití dětí |
„Důležitější jsou však trestní věci, podezření na týrání, znásilnění a podobně. Rodinné vztahy, posudky sloužící při opatrovnických sporech pro úpravu režimu výchovy se nechávají na později,“ připouští Balatová.
I z toho důvodu podle odborníků není možné očekávat, že by lhůta sama o sobě rozhodování urychlila. „Rozhodnout opatrovnické řízení do šesti měsíců se podaří pouze u malého procenta věcí a u takových je takto rychle rozhodováno již dnes,“ zdůraznila Ilona Benešová.
Většina věcí je podle ní zkrátka příliš složitá, aby šest měsíců stačilo. „Někdy se jeví jako vhodné nařídit mediaci a řízení přerušit. Jindy se rodiče řádně k soudu nedostavují a brání svým samotným přístupem rychlému projednání věci. Složitá jsou i řízení ve věcech výživného, kde se zjišťují majetkové poměry,“ vyjmenovala.
Ministerstvo: Za nedodržení lhůty postih nehrozí
Pokud soudce nestihne rozhodnout ve lhůtě, žádný postih ho podle vyjádření ministerstva spravedlnosti nečeká. V odůvodnění rozhodnutí však musí patřičně vysvětlit, proč se do lhůty nevešel. „Dodržení lhůty se předpokládá vždy, když tomu nebrání žádné závažné důvody. Pokud se vyskytnou, povinnost ji dodržet logicky odpadá,“ uvedl za resort mluvčí Jakub Říman.
Podle předsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 4 Ilony Benešové se bude dít velmi často, že se soudce do lhůty nevejde. „Pokud překročení lhůty nebude v rozsudku odůvodněné a daný soud je opatrovnickými soudci dostatečně obsazen, bude důvod soudci vytknout průtahy v řízení,“ doplnila.
I podle předsedkyně soudcovské unie Daniely Zemanové je zavedení lhůty spíš rychlým a jednoduchým řešením, než hlubší snahou o koncepční vyřešení problému. „Když jsou některé věci zalhůtovány, jiné stojí. Myslím si, že pro zrychlení řízení by byla účinnější změna předpisů stanovujících, jaké důkazy musí být provedeny během a jaké mimo jednání,“ řekla iDNES.cz.
