Věci veřejné tvrdí, že právě tento předpis stojí za vysokými cenami potravin v Česku. Deklarují to srovnáním s okolními zeměmi, sám Bárta pak kritizuje dominantní postavení Agrofertu miliardáře Andreje Babiše (více čtěte zde).
"Dle slov nově zvoleného předsedy VV Víta Bárty tento 'socanský' zákon brání neviditelné ruce trhu, aby snížila ceny potravin. Musím proto, jako autor tohoto zákona, říci, že podobný blábol jsem slyšel naposledy, když Věci veřejné slibovaly boj proti korupci," reagoval v neděli první místopředseda ČSSD Michal Hašek.
Co obsahuje "socanský" zákonBártou kritizovaný zákon o významné tržní síle nařizuje obchodním řetězcům, aby svým dodavatelům platily včas a v souladu se zákonem. Zároveň pak zákon brání i možným úplatkům. Obsahuje totiž pasáž, která řetězcům zakazuje inkasování "výpalného" od dodavatelů za zařazení jejich výrobků do nabídky. Takové požadavky mají v zákonech nebo vyhláškách zakotveny všechny evropské země. |
Zákon podle něj nijak nezasahuje do tvorby cen potravin, důvodem jeho existence je naopak ochrana zemědělců a potravinářů, kteří před vstupem v platnost tohoto zákona byli "jen fackovacími panáky velkých obchodních řetězců". Jako příklad nešvarů Hašek uvádí několikaměsíční splatnost faktur, vyděračské praktiky, či omezování konkurence na trhu vlivem dominantního postavení.
"Tomu byli vystaveni dodavatelé potravin či zemědělci a jejich jedinou šancí, jak přežít, bylo se tomu přizpůsobit. Zákon o významné tržní síle jim dal možnosti, jak jejich 'otrocké' postavení narovnat," vysvětlil Hašek jakožto stínový ministr zemědělství.
Bárta však vidí problém zmiňovaného zákona jinde. "S panem Haškem souhlasím v tom, že zákon má ve své podstatě ochránit české potravináře. Problém je však jinde. Ochraňuje totiž jen ty velké. My prosazujeme, aby zákon naopak ochraňoval podniky menší, které mohou jen obtížně obstát v konkurenci obřích dodavatelů," uvedl v reakci na Haškovo prohlíšení na dotaz iDNES.cz Bárta.
Do Bárty se za jeho výroky pustil také předseda KSČM Vojtěch Filip. Ten nechápe zejména jeho neustálé srovnání českého a německého trhu. "V Německu totiž většina řetězců hypermarketů podporuje domácí výrobce a produkci prodejem jejich výrobků. V České republice je situace opačná," uvedl.
Tlak na snižování cen potravin v Česku by tak podle Filipa mohl vést až k definitivní likvidaci českých producentů, kteří nebudou moci konkurovat zahraničním dodavatelům. "Věci veřejné se snaží hrát na sociální notu, ale navržené populistické řešení není receptem," dodal Filip.
Klaus hájí zloděje Babiše, tvrdí Bárta
Bárta považuje kritizovaný zákon o významné tržní síle za nesmyslný. Nově zvolený předseda Věcí veřejných to ilustruje na současném postavení potravinářského giganta Agrofert Andreje Babiše. Ten je podle Bárty přesným příkladem oligopolu, kdy je nesmyslně chráněn proti tlaku na ceny ze strany hypermarketů právě "socanským" zákonem. Babiše pak přímo obvinil z toho, že je zodpovědný za výrazný růst cen pečiva za poslední dva roky.
"Dochází tu k růstu výrazně vyššímu než v jakýchkoli jiných oborech. Jednoznačně to ukazuje na nedostatečné konkurenční prostředí a na možnost cenového diktátu. A tomu je třeba bránit," doplnil Bárta. Plánům Věcí veřejných se však vysmál prezident a ekonom Václav Klaus. "Myšlenka, že by si politická strana měla dávat za úkol ovlivňovat ceny něčeho, co se tvoří na světovém trhu - legrační, nerozumím tomu," reagoval Klaus na nový program VV (více najdete zde).
Bárta se následně opřel také do postoje prezidenta Václava Klause k problematice potravinářského průmyslu v Česku. Bárta tvrdí, že Klaus svým negativním přístupem k levnějším potravinám v podstatě "hájí zloděje Babiše". "Víte, orel mouchy nelapá," povzdechl si nad Bártovými slovy Babiš (více zde).
