Lepší služby institucí a menší vliv politiků na úředníky, to prý přinese nový zákon. Ilustrační foto

Lepší služby institucí a menší vliv politiků na úředníky, to prý přinese nový zákon. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Bez zákona o úřednících nedostanete miliardy z EU, tvrdí Evropská komise

  • 22
Kvůli chybějícími zákonu o státních úřednících Česku hrozí, že nebude moci čerpat peníze z dotačních programu EU. Českému rozhlasu to potvrdili dva vysoce postavení úředníci. Zákon, který by měl úředníky chránit před politickými vlivy, má ve středu projednat vláda.

Zástupci Evropské komise sdělili Česku, že bez přijetí kvalitního zákona o úřednících země nebude moci z evropských strukturálních fondů od roku 2014 čerpat žádné peníze, tvrdí Český rozhlas Radiožurnál.

"Kvalita státní správy je jednou z ex-ante (očekávaných, pozn. redakce) podmínek pro čerpání evropských peněz v programovacím období 2014 až 2020," píše Komise v doporučeních pro Českou republiku. Podle rozhlasu jde v přepočtu o 500 miliard korun.

Zákon o úřednících se má týkat zhruba 70 tisíc lidí. Platit má od ledna příštího roku a důvodová zpráva uvádí, že jen za první rok fungování by opatření zemi stála 455 milionů korun. Česko je nyní jedinou zemí v Evropské unii, která podobnou normu nemá.

Zákon o státních úřednících, který je z dílny ministerstva vnitra a který má odpolitizovat veřejnou správu, ve středu projednávala vláda. Jednání kabinet na dva týdny přerušil.

"Vláda nechtěla schvalovat zákon, u kterého nemá vypořádány všechny připomínky," vysvětlil ministr financí Miroslav Kalousek s tím, že k zákonu jsou stále desítky rozporů od jednotlivých ministerstev. "Do příští vlády se proto sejde šest, sedm ministrů, kteří budou dostatečně reprezentovat koaliční politický síly a politicky o těch sporech rozhodnou. A to i o připomínkách neziskových organizací, které bere velmi vážně," doplnil politik.

"Návrh zákona o úřednících musí být změněn tak, aby personální pravomoci nad úředníky, nikoli náměstky a politickým vedením, neměl politik, ale například státní tajemník," uvedla vicepremiérka Karolína Peake s tím, že předložený zákon státní správu neodpolitizoval dostatečně.

Legislativní proces se odložením jednání i nadcházejícími prázdninami zdrží. Vláda proto zvažuje možnost, že by se kvůli přijetí zákona mimořádně sešla Poslanecká sněmovna, aby se mohl začít projednávat ještě v červnu. "Není vyloučeno, že budeme muset využít institut mimořádné schůze, ale to není v legislativním procesu nic neobvyklého," řekl Kalousek.

Nevládní organizace: Zákon nic nezmění, hraje se až o 99 miliard korun

Novinku kritizuje iniciativa Rekonstrukce státu, v němž se angažují mimo jiné i protikorupční organizace. Podle iniciativy je zákon děravý, protože se ministři nemusí řídit výsledky výběrových řízení a odměňování úředníků je ponecháno libovůli nadřízeného. Navíce nárůst finančních prostředků na platy úředníků může být podle iniciativy až 99 miliard korun.

Návrh zákona není žádnou reformou státní správy, ponechává odměňování i počet úředníků ve státní správě v zásadní podobě nezměněn, což znamená i při pouhé každoroční valorizace o inflaci kumulativní nárůst nákladů na platy ve státní správě do roku 2020 o 17 miliard korun, do roku 2030 o 99 miliard," uvedla Jana Chvalkovská z projektu Z-Index. Ten hodnotí zadavatele veřejných zakázek.

Návrh normy v minulosti kritizovala také opozice a nevládní organizace. Podle Transparency International ČR norma sice zavede výběrová řízení, zůstane ale možnost ovlivňovat personální obsazení vyššími úředníky.

Každý rok hodnocení, ale i šest týdnů dovolené

Státní úředníci dosud žádnou speciální ochranu nad rámec zákoníku práce nemají. Nový zákon je má ochránit před politickými vlivy, motivovat je k práci pro stát a zároveň zkusit zajistit, aby v institucích pracovali kvalitní lidé.

Zákon například ukládá státním institucím, aby každý rok stanovily počet pracovních míst a aby na jejich obsazování vypisovaly výběrová řízení. Uchazeče v nich bude hodnotit nejméně tříčlenná komise. Norma ovšem umožňuje i výjimku. Místo může být obsazeno bez výběrového řízení například při dočasném nahrazení nepřítomného úředníka, připomíná ČTK.

Úředníkovi zase ukládá složení speciální zkoušky. Kdo ji nezvládne, místo opustí. Novinka také říká, že každý rok ho čeká hodnocení nadřízeným. Ten posoudí pracovní výkon, úroveň odborných znalostí nebo řídící schopnosti. Pozitivní hodnocení bude podmínkou pro to, aby úředník postoupil do vyššího platového stupně. Špatné hodnocení budou moci úředníci napadnout námitkami či soudně.

Povinnosti zpříjemní úředníkům nárok na šest týdnů dovolené ročně, zavedení dalšího odstupného a u některých funkcí i příspěvek na ošacení.

Návrh zákona má ambici zabránit tomu, aby bývalí úředníci, kteří například rozhodovali o veřejných zakázkách, pracovali u firem spolupracujících s úřadem po dobu šesti měsíců od jejich odchodu. Úředník za to dostane peněžité vyrovnání ve výši šestinásobku jeho průměrného měsíčního platu. Za porušení zákazu bude hrozit až dvousettisícová pokuta.

Aby se úředníci neměnili se stejnou rychlostí jako politici, nadřízený je bude moci odvolat pouze z důvodů, které vyjmenuje nová legislativa. Politickým vlivům má zabránit i to, že vedoucí státní úředníci nesmí figurovat ve stranických funkcích. To ovšem neplatí pro náměstky. Jejich pozice budou i nadále obsazovány politicky.

Původně zákon počítal, že kvůli odpolitizování vznikne na každém ministerstvu funkce ředitele úřadu. Tu mají třeba magistráty nebo Úřad vlády ČR. Od tohoto nápadu ale nakonec ministerstvo vnitra ustoupilo.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video