Senát Parlamentu České republiky

Senát Parlamentu České republiky | foto: ČTK

Novela přiznává beztrestnost velkým firmám. Neprojde, avizují senátoři

  • 70
Poslanci schválili úpravu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob včetně sporného ustanovení, jež podle kritiků zajistí beztrestnost stíhaným společnostem. Zatímco Sněmovnou prošla novela bez větších komplikací, v Senátu zřejmě narazí. Návrh odmítají zástupci sociálních a občanských demokratů, kteří mají v horní komoře dohromady většinu.

Novelizaci zákona včetně všech pozměňovacích návrhů odhlasovali poslanci koaličních stran s podporou komunistů a Úsvitu bez větší pozornosti médií ve středu 23. března, zatímco se zraky všech upíraly na Andreje Babiše, který měl ve Sněmovně vysvětlovat kauzu Čapí hnízdo (více čtěte zde).

Zákon č. 418/2011

Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim je účinný od 1. ledna 2012. Průlomový předpis nově umožňuje trestněprávně postihovat nejen fyzické, nýbrž i právnické osoby. Odsouzeným společnostem hrozí mimo jiné pokuty, propadnutí majetku, zákaz přijímání dotací či zrušení.

Návrh přitom obsahoval hned dvě kontroverzní změny. Kromě „náhubkového“ ustanovení o trestnosti pomluvy pro právnické osoby (o něm více zde) dává rovněž společnostem možnost zbavit se odpovědnosti. „Právnická osoba se trestní odpovědnosti (...) zprostí, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu (...) zabránila,“ stojí v nově doplněném odstavci.

Podle Unie státních zástupců, která pozměňovací návrh kritizuje, zajistí dovětek beztrestnost podstatné většině společností, jež jsou v současnosti stíhány pro korupci či manipulaci při veřejných zakázkách. Jedná se například o stavební gigant Metrostav, obviněný v souvislosti s kauzou Davida Ratha (více o stíhání Metrostavu zde), nebo Agrotec Andreje Babiše, který čelí podezření z manipulace se zakázkami České pošty (bližší informace o zapojení Agrotecu v kauze zde).

Když se mohou vyvinit lidé, proč ne firmy?

Žalobci tvrdí, že kvůli změně přestane mít celý zákon smysl, neboť ke zproštění odpovědnosti společnostem postačí, pokud budou mít i jen formálně nastavený vnitřní kontrolní systém, tedy například etický kodex. Předkladatelé návrhu, jimiž jsou sociální demokraté Marie Benešová a Jan Chvojka, tvrdí, že se jen snažili přísnou novelu o trestní odpovědnosti společností zmírnit.

„Jestliže se fyzická osoba může vyvinit, není logické, aby se nemohla vyvinit právnická osoba,“ obhajuje pozměňovací návrh Benešová. Při sestavování daného paragrafu vycházeli podle Benešové z právních analýz a požadavků Evropské unie. Finální podobu posvětil ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). „Pokud mají senátoři jiný názor, tak nám to vrátí a bude se hlasovat znova. Je to tříbení názorů,“ dodala Benešová.

A jak se zdá, tříbit se skutečně bude. Senátoři se k novele staví zamítavě a na dotaz iDNES.cz jej odmítli zástupci sociálních i občanských demokratů, kteří mají v horní komoře dohromady většinu. „Vláda deklarovala, že zpřísní trestní odpovědnost právnických osob, ale tohle ustanovení by je mohlo vyviňovat, zejména ty největší a nejbohatší,“ uvedl pro iDNES.cz Miroslav Antl, senátor za ČSSD a předseda ústavněprávního výboru Senátu.

Antl je přesvědčen, že bod do zákona nepatří a měl by se odpárat. I přes to, že sporný návrh pochází z dílny stranických kolegů, věří, že sociálnědemokratický klub v Senátu dá na jeho doporučení a bude hlasovat pro vrácení novely poslancům. „Bavil jsem se s předsedou klubu a ten říkal, že to nechávají zcela na mně,“ dodal.

Kubera: Jen další posilování represí

S novelou jako celkem nesouhlasí ani předseda senátního klubu ODS a další člen ústavněprávního výboru Jaroslav Kubera. „Je naprosto nadbytečná. Kromě znásilnění se tam daly snad všechny trestné činy,“ reagoval senátor na hlavní změnu zákona, která místo pozitivního výčtu jednání, za něž mohou být právnické osoby trestány, zavádí výčet negativní. Vyjma přímo vyjmenovaných činů lze tedy stíhat společnosti za všechny trestné činy jako fyzické osoby.

Co bude dál

Ústavněprávní výbor může doporučit senátorům vrátit návrh zákona s pozměňovacími návrhy Poslanecké sněmovně. Tento upravený návrh může schválit většina všech přítomných poslanců, k přehlasování senátních změn je potřeba většina všech poslanců.

Senát může ale ještě předtím celý zákon schválit či se jím nezabývat (putuje k prezidentovi), nebo jej rovnou zamítnout a vrátit do Sněmovny, kde musí návrh podpořit většina všech poslanců, aby přehlasovali Senát.

„Je to jen další posilování represí,“ stěžuje si Kubera. Za hlavní problém však také považuje přílepek v podobě možného vyvinění společností. Podle něj se senátoři za ODS postaví proti zákonu. „V tomto případě s nimi ani nemusím mluvit, my budeme novelu odmítat,“ odpověděl na dotaz iDNES.cz. Novela by tedy neměla horní komorou Parlamentu projít, neboť ČSSD a ODS mají dohromady v Senátu jasnou většinu.

Další členka výboru, bezpartijní senátorka Eliška Wagnerová se k návrhu zatím vyjadřovat nechtěla s tím, že je to předčasné.

Novelu kritizuje i europoslanec Jiří Pospíšil, který zákon o trestní odpovědnosti právnických osob jako ministr spravedlnosti předkládal. Narozdíl od Benešové se domnívá, že možnost vyvinění firem je v rozporu s unijním právem.

„České republice tak hrozí, že proti ní Evropská komise zahájí sankční řízení. Žádná z úmluv ani žádný z právních předpisů EU totiž nepředpokládá, že by se právnické osoby mohly tímto způsobem zprostit odpovědnosti. Poslanci schválením návrhu zákon zcela vyprázdnili a popřeli účel, pro který byl před několika lety přijímán,“ řekl Pospíšil iDNES.cz.

Návrh novelizace zákona o trestní odpovědnosti právnických osob je zařazen jako první bod programu 23. schůze Senátu, která začíná ve středu 27. dubna.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video