Zavedena podle návrhu má být i náhrada za nemajetkovou újmu. A to jednorázová částka 100 tisíc korun. Počítá s tím návrh zákona o ochraně oznamovatelů trestných činů před neoprávněným postihem ze strany zaměstnavatele, který v úterý představil Janečkův protikorupční fond. Předložil ho zástupcům ministerstev, parlamentních stran i odborníkům z řad akademické i neziskové sféry.
„Rozhodli jsme se představit vlastní návrh, který zahrnuje naše dosavadní zkušenosti s touto problematikou. Věřím, že se nám ho podaří dotáhnout do takové verze, která by se následně stala součástí našeho právního řádu,“ okomentoval v tiskové zprávě Nadačního fondu proti korupci návrh ředitel fondu Karel Škácha.
Zákon má pomoci ochránit občany, kteří ohlásí některé trestné činy páchané na pracovišti - korupci, manipulaci s veřejnými zakázkami či praní špinavých peněz. A to ze strany zaměstnanců v pracovním poměru, státních úředníků, příslušníků ozbrojených sborů nebo vojáků z povolání.
Návrh má umožnit podání anonymního trestního oznámení či zavedení statutu „chráněného oznamovatele“. O tom by rozhodoval příslušný státní zástupce na základě žádosti oznamovatele trestného činu. K převedení oznamovatele trestného činu na jinou práci či k ukončení pracovního poměru by byl nutný předchozí souhlas Úřadu práce.
Ochranu oznamovatelů připravuje i Babišova vláda
Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek, který je ve vládě za ANO, počátkem února uvedl, že hodlá svůj návrh zákona o ochraně oznamovatelů poslat vládě do konce února, Jiří Kapras z ministerstva spravedlnosti v úterý řekl, že návrh byl vládě předložen v pondělí.
Kromě možnosti podat anonymní oznámení nebo samotné ochrany oznamovatele podle Kaprase navrhuje zejména vznik agentury, přes kterou by bylo možné protizákonné jednání nahlásit, oznamovatel by se mohl stále obrátit i na policii. Větší zaměstnavatelé by také museli vést interní oznamovací systém, šlo by zhruba o 5000 až 6000 zaměstnavatelů.
Právě vznik agentury ale Janečkův protikorupční fond kritizuje. „Nevidím důvod, proč by mezi oznamovatele a orgány činné v trestním řízení měl být vkládán nějaký další článek, který by měl oznámení vidět nebo zvažovat, zda oznámení postoupí dál,“ řekl legislativní expert Nadačního fondu proti korupci Ondřej Závodský.
Zákon, který měl nastavit pravidla pro ochranu oznamovatelů protiprávního jednání, takzvaných whistleblowerů, se pokusila naposledy vláda Bohuslava Sobotky v posledním volebním období, ale nestihl ho projednat parlament.
