"Na chodbě je kuřácký koutek. Funguje to tak už delší dobu. Nekuřákům to nevadí a nepředpokládám, že by kvůli tomu chtěli k soudu. Jsme k sobě tolerantní," říká Stanislav Bárta z Destily, kde se vyrábějí potravinářské stroje a pivovarnická zařízení.
Jeden z jeho kolegů, nekuřák, tato slova potvrzuje: "Mně to problémy nedělá, zvykl jsem si." Otázce, zda by ho napadlo bránit svá práva soudní cestou, se jen vysměje. "K soudu? V žádném případě, byl bych všem za blázna." Jméno prozradit nechtěl.
Mnozí kuřáci si myslí, že stačí odejít na chodbu či na toaletu, kde si zapálí. I z chodeb by však měl podle novely zákoníku práce cigaretový kouř zmizet, i tam chodí nekuřáci. Milovníkům nikotinu tak zbývá poslední možnost: kuřárny.
"Ale pokud ji zaměstnavatel nezřídí, měl by na celém pracovišti platit zákaz kouření, a to samozřejmě i na chodbách či záchodech," uvedl Jan Drašnar z Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče.
Odpůrci kouření si ovšem nedělají velké naděje, že se nové restrikce rychle uchytí. "Problém je v tom, že stále trpíme pocitem, že kuřáky omezujeme. Je to přitom přesně naopak," říká Eva Králíková z Ústavu hygieny a epidemiologie Univerzity Karlovy.
Na dodržování předpisu má dohlížet vedoucí, který za opakované porušení pracovní kázně může uložit pokutu, či dokonce dát výpověď. Pokud je ovšem zaměstnavatel sám kuřák, a tudíž sám nedbá zákona, není žádná další kontrola.
"Většina zaměstnavatelů je soukromých a stát může jen do veřejných prostor, na ulice. Ne do soukromého podniku. Je to podobné, jako kdyby úřad kontroloval, jestli nekouříte doma v dětském pokoji," říká Jaroslav Jakubka z ministerstva práce a sociálních věcí, který novelu zákoníku pomáhal vytvářet.
Ředitelé se brání tím, že je nemožné neustále kontrolovat podřízené, jestli nekouří. "To bych ke každému musel postavit hlídače, což je samozřejmě naprosto absurdní a nemožné," poznamenal ředitel liberecké nemocnice Jaroslav Krutský, kde platí zákaz kouření pro zdravotníky i pro pacienty.
Málokdo se navíc odhodlá stěžovat si svému nadřízenému, že kolega kouří ve společné kanceláři. Bojí se o místo a také toho, že by ho okolí považovalo za žalobníčka. "Mám vedoucí kuřačku, spolu s ní kouří i další zaměstnanci a je těžké se proti nim postavit, i když vědí, že mi ničí zdraví. Jsem bohužel v menšině," uvedl Martin Mazura z České Třebové.
Jan Drašnar z odborů doporučuje nekuřákům nebát se a říci si o své právo nahlas. Kuřáci jsou podle něho daleko agresivnější než nekuřáci. "Vytáhnou na vás, že omezujete jejich lidská práva. Přitom oni ohrožují vaše zdraví, mohou vám propálit oblečení a to nepočítám zápach, který po cigaretách zůstává," upozorňuje Drašnar.
Jedním z účinných způsobů, jak zabránit kouření na pracovišti, je finanční postih za prokouřenou dobu. "Jakápak kuřácká pauza, o té zákon nikde nemluví. Lidé by si měli prokouřený čas napracovat," domnívá se Králíková.
Například ve slušovické firmě Greiner přicházejí dělníci kvůli cigaretě o peníze. Dělníkům, kteří během výroby odcházejí do kuřárny, klesá prémiová složka o pět set korun. "Kouření se jim tak značně prodraží," uvedl vedoucí personálního oddělení firmy Greiner Jaroslav Hrbáček.
Ne všude jsou však k novele zákoníku neteční. "O vyhlášce víme a hledáme místa, kde by si kuřáci dali cigaretu, aniž by tím obtěžovali ostatní," uvedl ředitel firmy Monroe Czechia v Hodkovicích nad Mohelkou na Liberecku Josef Pivrnec.
Ještě před tím, než vstoupila v platnost novela zákoníku práce, pokusila se zlínská lékařka Eva Marečková o protikuřáckou osvětu ve velkých regionálních podnicích. Většina oslovených firem měla už v té době zřízeny takzvané "kuřárny", vyhrazené místnosti, ve kterých si zaměstnanci mohli zapálit cigaretu.
"Lidé si začali uvědomovat zdravotní rizika spojená s kouřením a rozhodují se přestat. Důvody jsou různé. Nepříjemný zápach, vysoká cena, zhoršující se zdraví a koneckonců také společenský tlak," vysvětlila Marečková, která pracuje v krajské hygienické stanici ve Zlíně.
Nejen zákazy chtějí řešit kouření na pracovišti v Pivovaru Holba v Hanušovicích. Vymysleli motivační program pro nekuřáky - místo aby trestali kuřáky, odmění ty, kdo nekouří. Nekuřákům budou připlácet na důchodové připojištění a dají jim příplatek na dovolenou.
Nejvíce exponovanou skupinou vůči cigaretovému kouři jsou barmani a servírky. Právě ti by se měli podle Králíkové ozvat. "Americké odborové svazy pracovníků v pohostinství protestovaly proti tomu, že zdraví zaměstnanců je takto poškozováno, a přispělo to k tomu, že se v tamních restauracích téměř nekouří," uvedla Králíková.
Novela zákoníku práce však servírkám a barmanům pomáhá jen částečně. Mohou sice žádat, aby nekouřil jejich kolega, na vztahu k hostům se však nic nemění. I to by se ovšem mělo v blízké budoucnosti změnit.
"Novela zákoníku je první krůček. Ten druhý bude následovat přijetím evropské hygienické normy, podle které musí být vytvořeny takové podmínky, že i v případě dovoleného kouření to nebude cítit," uvedl předseda Českomoravského odborového svazu pohostinství, hotelů a cestovního ruchu Zlatko Voráček.
To znamená, že si všechna pohostinská zařízení budou muset opatřit klimatizaci. Zakoupení tohoto zařízení pro hospodu třetí kategorie přijde až na milion a půl korun. "Odhaduji, že pak asi padesát procent restauračních zařízení se bude muset zavřít, protože nebudou splňovat hygienické normy," poznamenal Voráček.
