V zákoně, platném od ledna, se například uvádí, že nápoje ve vratných lahvích musí nabízet obchody větší než 200 metrů čtverečních. Ale myslí se tím celková prodejní plocha, anebo jen plocha, kde se prodávají nápoje? To zákon neříká.
Ze zákona také není zřejmé, co se myslí nápojem: určitá značka, či druh - Mattoni, anebo sycená minerálka? Svaz obchodu se proto obrátil na ministerstvo průmyslu, aby mu zákon jednoznačně vyložilo. Ministerstvo průmyslu poté požádalo o výklad ministerstvo životního prostředí, které připravilo návrh zákona. Ten pak ale pozměnili poslanci. Právní výklad by měl být znám v nejbližších dnech.
Minerálky pouze v plastových nevratných lahvích včera nabízela například brněnská Billa v ulici Nové Sady. Vodu ve skleněné lahvi by si včera nekoupil zákazník ani v Hypernově v Brně-Modřicích. I přes nejednoznačný výklad zákona nabízejí minerálky ve skle například Delvita nebo Globus.
"Ovšem podíl prodeje minerálek ve vratných lahvích na celkovém prodeji minerálních vod nedosahuje ani jedno procento," řekla mluvčí Delvity Karin Petrovitsiková. V olomouckém Globusu se letošní podíl prodeje šesti druhů minerálek ve skle pohyboval od 0,3 do 5,2 procent. "Zákazníkům se prostě nechce tahat domů těžké skleněné lahve," komentoval to jednatel Globusu Petr Vyhnálek.
"Ukazuje se, že ten zákon nutí obchody k něčemu, co lidé vlastně ani nechtějí," dodává vedoucí pracovník velkého obchodního řetězce, který si nepřál být jmenován, protože nechtěl být nařčen z toho, že kritizuje zákon.
Ochránci přírody však tvrdí, že zákon smysl má. "Myslím, že třeba v Praze si nápoje ve vratných lahvích kupuje docela dost lidí," tvrdí Karolína Šůlová z Hnutí Duha, které si v těchto dnech ověřuje, v jakých obchodech je možné koupit i minerálky ve vratných lahvích.
