Radar, který je součástí systému protiraketové obrany USA. Podobný měl být...

Radar, který je součástí systému protiraketové obrany USA. Podobný měl být postaven v Česku. | foto: Velvyslanectví USA v ČR

Základní data a chronologie jednání o systému protiraketové obrany

  • 8
Plán vytvořit systém protiraketové obrany (tehdy označován jako plán "hvězdných válek") oznámil už v roce 1983 prezident USA Ronald Reagan. Základem měly být lasery umístěné na oběžné dráze. Původní plán se pak dost změnil. Česko o něm s USA vyjednávalo přes dva roky.

S reálnějším projektem protiraketového deštníku přišel prezident Bill Clinton v roce 1993 a jeho nástupce George Bush plán potvrdil. Se zkouškami se začalo v říjnu 1999 a v létě 2006 byl systém ve zkušební fázi aktivován; plně operativní měl dle původních plánů být v roce 2012. Vláda prezidenta Baracka Obamy ale rozhodla projekt protiraketového štítu přehodnotit; výsledky sedmiměsíčního posuzování by zřejmě měly být oznámeny dnes.

INFOGRAFIKA: JAK RADAR FUNGUJE

Pohled do útrob zařízení, které hledá nepřátelské rakety

Proč systém protiraketového deštníku USA vytvářejí?
Cílem je bránit USA a jejich spojence proti raketám, které mohou nést jaderné, chemické či biologické zbraně. Washington se obává raket zejména ze států jako Írán či Severní Korea, která svými testy mezikontinentální střely přiměla USA již v roce 2006 nedokončený systém aktivovat.

Jak má systém fungovat?
Na zemi bude rozmístěna síť radarových zařízení, která mají v koordinaci se satelity na oběžné dráze zaměřit nepřátelskou střelu a navést proti ní obrannou raketu z některé z vojenských základen. Všechna zařízení má řídit centrála v Coloradu.

Kde jsou dosud umístěna zařízení tohoto systému?
Zatím mají protiraketové radary kromě svého území (Aljaška, Aleuty, Kalifornie, Massachusetts) v britském Fylingdales, na grónské základně v Thule a v japonském Šakiri. Odpalovací místa raket mají na Aljašce a na Vandenbergově základně v Kalifornii, protiraketové střely mají být též na lodích.

ANIMACE: PROTIRAKETOVÝ ŠTÍT

Co se stane poté, co nepřítel vystřelí na Západ raketu

Kde měly být další části amerického protiraketového systému?
Strategicky důležitá měla být základna ve střední Evropě, jež měla umožnit kontrolu nad Asií, Blízkým východem a Afrikou. V lednu 2007 požádaly USA oficiálně českou vládu o umístění radaru v Brdech a týž rok v květnu začaly oficiálně jednat s Varšavou o protiraketové základně v Polsku. Loni obě země podepsaly s USA stran těchto základen dohody. Dnes se objevily informace, že USA nejspíš od radaru a základny v ČR a Polsku ustoupí.

Proč USA nyní zřejmě ustupují od vybudování základen ve střední Evropě?
Proti základnám v Evropě se vždy ostře stavěla Moskva, podle níž by základny porušily strategickou rovnováhu a ohrozily její bezpečnost. Pohrozila dokonce, že bude reagovat rozmístěním raket Iskander v Kaliningradské oblasti. Obama ale po nástupu do úřadu letos v lednu zahájil novou fázi ve vztazích s Ruskem, s nímž se mimo jiné v dubnu dohodl vyjednat do konce roku novou smlouvu o snížení stavu jaderných zbraní. Rusko ale dohodu podmiňuje právě zastavením projektu protiraketové obrany v Evropě.

Druhým důvodem přehodnocení budování NMD může být snaha Obamy ukázat vstřícnost vůči Íránu, jemuž americký prezident na jaře nabídl "nový začátek" v diplomatických vztazích a v dubnu na pražském summitu EU-USA řekl, že ustoupí-li Írán od vojenského jaderného programu, nebude nutné budovat protiraketový štít.

Podle některých analytiků může být také důvodem odklonu Washingtonu od evropského projektu úbytek peněz způsobený hospodářskou krizí.

INFOGRAFIKA: RADAR PRO BRDY

Spatří míček ze vzdálenosti 4 700 kilometrů

Kolik americký systém NMD dosud stál?
Od poloviny 80. let stála americká protiraketová obrana asi 91 miliard dolarů. Nyní ročně polyká kolem osmi miliard dolarů. Náklady na protiraketový systém v ČR a Polsku americké úřady odhadovaly na více než jednu miliardu dolarů (přes 17 miliard korun).

Jaké jsou náhradní varianty k základnám v Evropě?
Letos v létě představil americký výrobce letecké techniky Boeing návrh mobilního protiraketového štítu, který by byl podle potřeby letecky přemísťován na konkrétní základny NATO a mohl být použit do 24 hodin. Projekt by byl Boeing schopen dokončit do roku 2015.

Rovněž letos oznámil největší světový výrobce raket, firma Raytheon, že vyvíjí novou, pozemní verzi rakety moře-vzduch SM-3 (Standard Missile-3), jež by svým dosahem ochránila Evropu i Izrael.

Rusko už v červnu 2007 nabídlo Spojeným státům využít pro americký protiraketový systém už existující radarovou stanici Gabala v Ázerbájdžánu, kterou má Moskva od Ázerbájdžánu pronajatou do roku 2012. Informace, jež by toto zařízení zachytilo, by Rusko okamžitě poskytlo USA a případně též Evropě. Stanice Gabala monitoruje území Turecka, Iráku, Íránu i Indie. Rusové nabídli Američanům také využití radaru v jihoruském Armaviru, který by měl být spuštěn zřejmě v listopadu.

Nedávno napsal polský list Gazeta Wyborcza, že Obamova vláda zvažuje instalovat protirakety na lodích a na základnách v Izraeli a v Turecku.

CHRONOLOGIE DĚNÍ KOLEM RADARU

Červenec 2006 - Američtí experti si v ČR prohlédli tři lokality pro případné vybudování základny.

20. ledna 2007 - Premiér Mirek Topolánek oznámil, že USA chtějí v ČR vybudovat pouze radarovou část, raketovou v Polsku.

25. ledna 2007 - USA požádaly o umístění radaru v Brdech.

17. března 2007 - Obyvatelé Trokavce na Rokycansku v obecním referendu radar odmítli; později se odmítavě vyjádřili obyvatelé dalších obcí v okolí vojenského újezdu Brdy.

28. března 2007 - ČR oficiálně zahájila jednání o základně.

Duben 2007 - Ruští představitelé se několikrát ostře vyjádřili proti záměru vybudovat v Evropě protiraketovou základnu USA; později několikrát pohrozili odvetnými kroky.

26. října 2007 - Poslanecká sněmovna odmítla návrh zákona o speciálním referendu k umístění americké radarové základny v ČR.

7. února 2008 - Česko se s USA dohodlo na tom, že ve smlouvě k radaru bude samostatná kapitola o propojení stanice s NATO.

28. dubna 2008 - Členové Greenpeace obsadili místo v Brdech, kde má stát radar; 9. června vojáci kótu 718 vyklidili.

7. května 2008 - Opozice ve sněmovně neuspěla s požadavkem, aby vláda ukončila nebo přerušila jednání o radaru v ČR.

21. května 2008 - Vláda schválila hlavní česko-americkou smlouvu o vybudování radarové základny v Brdech.

8. července 2008 - Ministři zahraničí ČR a USA Karel Schwarzenberg a Condoleezza Riceová podepsali v Praze smlouvu o radaru v ČR.

10. září 2008 - Vláda schválila smlouvu SOFA, která určuje podmínky pobytu amerických vojáků v českém objektu radaru.

19. září 2008 - Ministryně obrany Vlasta Parkanová podepsala v Londýně se svým americkým protějškem Robertem Gatesem spolu se smlouvou SOFA i takzvanou Deklaraci o strategické spolupráci.

1. října 2008 - Vláda souhlasila s dohodou o strategické spolupráci s USA v oblasti protiraketové obrany, známou jako rámcová dohoda. Ta má umožnit zapojení českých vědeckých a průmyslových subjektů do vývoje protiraketového deštníku.

31. října 2008 - Šéf americké agentury pro protiraketovou obranu Henry Obering a první náměstek ministryně obrany Martin Barták podepsali v Praze rámcovou dohodu.

27. listopadu 2008 - Senát schválil smlouvy, které se týkají radarové základny USA na českém území.

17. března 2009 - Vláda stáhla smlouvy k radaru ze Sněmovny; neměla k ratifikaci většinu. Podle Topolánka to ale neznamenalo, že by ratifikace končila.

5. dubna 2009 - Prezident Obama v Praze řekl, že pokud Írán ustoupí od vojenského jaderného programu, nebude nutné vybudovat protiraketový štít.

8. května 2009 - Vládu Mirka Topolánka nahradil úřednický kabinet Jana Fischera, který později uvedl, že o dalším postupu stran radaru rozhodne až nový kabinet.

20. května 2009 - Ministr zahraničí Jan Kohout řekl tisku, že vláda smlouvy týkající se radaru do Sněmovny nepošle.

Srpen 2009 - O americkém radaru v ČR se sice objevily zmínky i ve volebních programech stran před původně zamýšlenými podzimními volbami do Sněmovny, volby ale budou až napřesrok.

17. září 2009 - USA podle neoficiálních informací opustily myšlenku na vybudování části protiraketové obrany v ČR a Polsku.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video