Mladíků ve straně je mezi komunisty poskrovnu - pouze 0,6 procenta členů ještě nebylo třicet let. Podle místopředsedy KSČM Václava Exnera je to důsledek změny politických poměrů a teď za to může hlavně silný antikomunismus v Česku.
Komunistů rapidně ubylo v roce 1990, kdy jejich počet klesl z 1,7 milionu na 500 tisíc. Netrvalo ani pět let a zmizelo dalších 280 tisíc členů. Před šesti lety měla KSČM ještě přes 120 tisíc členů, nyní jich je 88 tisíc, uvedl Exner. Roční pokles činí v posledních letech kolem šesti procent.
Polovina lidí byla podle Exnera v komunistické straně už před rokem 1960. Nováčků bylo po roce 2000 jen 3,3 procenta.
Poslanci platí dvacetinásobek
V profesním zastoupení vedou dělníci - 43 procent. Další nejpočetnější skupinou jsou technickohospodářští pracovníci, kterých je 18 procent. Podnikatelů je mezi komunisty šest procent a tři procenta zemědělců. Základních organizací je 4456 a nejsou ve všech městech (v Česku jich je asi 6200).
Místopředseda Čeněk Milota uvedl, že KSČM má tři zdroje financování. Asi 30 milionů korun vytáhne z kapes členů na příspěvcích. Každý platí půl procenta svého čistého příjmu. Výjimkou jsou poslanci, kteří odevzdají asi dvacetinásobek. Prý tak straně vrací to, co do nich "vrazila" při volební kampani.
Nejvíc sypou volby
Komunisté ještě pronajímají různé budovy, do kasičky jim tak spadne 30 milionů (zřejmě nejvýnosnější je jejich pražské sídlo). Největší příjmy ale podle Miloty mají ze státních příspěvků za volební zisk. I když se v červnových volbách KSČM propadla a místo dosavadních 41 má jen 26 poslanců, dostala za ně 24 milionů korun.
K tomu se ještě přičte 68,5 milionu korun za 685 tisíc voličů, které strana při volbách získala. Komunistům vydělává i horní komora parlamentu - za dva senátory dostává strana státní příspěvek 1,8 milionu korun.
