Přípravu zákona urychlila nedávná krádež osmi set bronzových nápisů z terezínského hřbitova. Politikům celou událost připomněla víkendová tryzna za oběti terezínského nacistického ghetta. Právě po destičkách s jejich jmény zbyla na hřbitově prázdná místa. - čtěte V Terezíně se krade dál, zmizely další stovky nápisů z památníků
Rozkrádání všeho kovového se v poslední době stalo velkou "módou". Zloději jsou stále otrlejší, a tak kromě kanálů a okapů berou i kolejnice, dopravní prostředky nebo památníky.
"Je to velmi nebezpečný fenomén. Před dvěma lety se zdvojnásobily výkupní ceny ve sběrnách a od té doby pořádají zloději úplné nájezdy," řekl MF DNES Vladimír Slavík z pražského pohřebního ústavu.
Další velkou krádeží je případ z května 2008. Zloději kovů ukradli v Hrušovanech u Brna starou lokomotivu, nechali ji rozřezat a prodali do sběrny surovin za téměř sto tisíc korun. Škoda nebyla jen finanční, ale i historická. Polská lokomotiva Ls 150 byla sběratelský kousek, zřejmě jediný v Česku.
Letos v lednu rozřezali zloději čtyřtunový železniční most na nepoužívané staré trati mezi Chebem a Hrozňatovem.
Řešení? Zakázat výkup úplně, navrhuje poslanec
Poslanecký podvýbor pro suroviny a odpady zvažuje několik variant řešení. Jeho předseda Vlastimil Aubrecht z ČSSD přitom prosazuje tu vůbec nejpřísnější.
"Úplně bych zakázal výkup kovů od fyzických osob," popsal svou vizi Aubrecht. Jinými slovy: lidé, kteří přinesou do výkupny železo, za ně nedostanou ani korunu. Sběrny budou moci kupovat jen od firem či obcí.
Aubrechtova představa je taková, že lidé budou vozit šrot do obecních sběrných dvorů a obec jej pak sama prodá. "Přinese to peníze do jejich rozpočtů," plánuje Aubrecht. Chce tak vyřešit i problémy s vysloužilými elektrospotřebiči či autovraky.
Ministr životního prostředí Martin Bursík však upozorňuje na to, že návrh má jednu slabinu – lidé nebudou mít důvod, proč šrot do dvora vozit. Kusy železa budou končit za domem nebo v lesích. S bezplatným vybíráním kovů v obecních dvorech nesouhlasí ani mnozí starostové.
I mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar tvrdí, že by lidé bez finančního motivu jen těžko hledali důvod, proč šrot do sběrného dvora vozit.
"Když jsem vyklízel starý dům, byla tam tuna a půl železného šrotu. Náklady na půjčení vozíku a benzin při převozu takového množství nebyly malé. Proto jsem uvítal, že jsem dostal nějaké peníze," popisuje Kašpar.
"Myšlenka to je ušlechtilá, ale v praxi nepoužitelná. Zaprvé to povede k tomu, že se odpad bude válet všude možně, jen ne ve sběrnách. Zadruhé obce nejsou absolutně připraveny na provozování dvorů a zatřetí pokvete černý výkup," domnívá se starosta Cerhenic na Kolínsku Marek Semerád.
Vykoupí jen něco
Poslanec Aubrecht z toho strach nemá. "Už teď se musí do sběrného dvora vozit televize a funguje to," tvrdí. Pro jistotu však má v záloze i jiné varianty. Zákon by mohl obsahovat výčet, co se smí vykupovat od každého, a co jen od firem či obcí. Ve druhé skupině by byly právě historické předměty, poklopy kanálů či kolejnice.
Ministerstvo zatím nemá jasný názor na to, ke které variantě se přikloní. Ve hře je i mírnější omezení – sběrny by mohly kov vykupovat od kohokoli, ale peníze by lidem posílaly zásadně jen na účet. Ten, kdo kov do sběrny přinese, by tam musel nechat číslo účtu, jméno a adresu. O zákonu budou poslanci jednat v červnu.
