Hugo Chávez

Hugo Chávez | foto: Profimedia.cz

Chávez pohrozil Unii, Schwarzenberga to pobavilo

  • 43
Do diskuse o vypovídání nelegálních imigrantů ze zemí Evropské unie se vložil venezuelský prezident Hugo Chávez. Bruselu pohrozil hospodářskými sankcemi vůči všem členským zemím. Sankce se mohou týkat zablokování investic těchto zemí ve Venezuele a zákazu vývozu ropy do těchto zemí.

Chávez ve venezuelské televizi prohlásil, že politická linie, kterou ohledně postupu vůči imigrantům odsouhlasili ve středu poslanci Evropského parlamentu, nese "známky fašismu".

Nové směrnice, které schválil Evropský parlament, umožňují držet přistěhovalce, kteří přijdou na území Unie bez dokumentů, ve specializovaných zadržovacích centrech až rok a půl a poté je vypovědět. Nové předpisy ale upřednostňují dobrovolný odchod nežádoucích osob do jejich země původu. - čtěte Europarlament schválil sporný zákon

"Naše ropa by neměla směřovat do zemí, které budou tato nařízení uplatňovat. Venezuelská ropa tam nepoteče," zdůraznil kontroverzní venezuelský prezident. "Nemůžeme jenom zůstat sedět se založenýma rukama," dodal.

Chávezovy hrozby odbyl šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg podle agentury AP smíchem. "Nakolik vím, Venezuela dodává ropu hlavně USA, takže není moc co řešit," poznamenal.

Podle dostupných údajů Evropské komise venezuelská ropa kryla v roce 2005 jen 0,9 procenta spotřeby v EU.

Chávez pravidelně hrozí zastavením dodávek ropy, a to zejména Spojeným státům kvůli půtkám s vládou prezidenta George W. Bushe. Dosud však k tomu nikdy nedošlo. Některé Chávezovy hrozby se však promítly do zvýšení cen.

"Nemyslím si, že Chávezova slova jsou tak důležitá. Momentálně neměla žádný efekt," řekl agentuře Reuters nejmenovaný japonský obchodník s ropou. Trh spíše ovlivnilo čínské oznámení o zdražení paliv, po kterém se barel nezpracované ropy v USA prodával o pět dolarů levněji.

Ale francouzská firma Total či norský Statoil patří k evropským společnostem působícím ve Venezuele, kde Chávez už znárodnil několik zahraničních podniků, které se musely přeměnit ve společné firmy kontrolované státem.

Odhaduje se, že v Evropě žijí miliony přistěhovalců z Latinské Ameriky, mnozí pocházejí z chudých oblastí v Andách či násilím sužované Kolumbie. Až dosud společná unijní politika ohledně deportací nelegálních imigrantů neexistovala. Doba jejich zadržování se v jednotlivých zemí liší, od 32 dnů ve Francii až po dobu neurčitou v Británii, Nizozemsku a pěti dalších zemích.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video