Prezident Miloš Zeman jmenoval novým premiérem Jiřího Rusnoka. (25. června 2013)

Prezident Miloš Zeman jmenoval novým premiérem Jiřího Rusnoka. (25. června 2013) | foto:  Dan Materna, MAFRA

Zeman využívá politické krize k rozšíření své moci, píší evropská média

  • 74
Prezident Miloš Zeman využívá politické krize, aby rozšířil svou moc, soudí ve středu o jmenování Jiřího Rusnoka českým premiérem německý deník Rheinische Post. Slovenský tisk se pak shoduje, že Rusnokova vláda je jen jakousi hračkou v rukách Zemana.

"Zemanovi zjevně nestačí reprezentativní povinnosti, které mu připisuje ústava," míní Rheinische Post. "Český prezident využívá politické krize k rozšíření své moci," domnívá se deník, podle něhož Zeman "ignoruje, že stávající koalice tří stran je schopná stále fungovat".

List také připomíná, že prakticky všechny strany zastoupené v Poslanecké sněmovně už oznámily, že "Zemanovu úřednickému kabinetu" důvěru nedají. "To je ale prázdná hrozba. Dokud nebude vybrána nová vláda, zůstane ta přechodná nadále v úřadu. A pokud se strany nedohodnou na nových volbách, pak bude Zemanův kabinet u moci ještě déle," konstatuje německý deník.

Také Neue Zürcher Zeitung s odvoláním na názory komentátorů poznamenává, že za Zemanovými kroky se skrývá snaha o rozšíření jeho vlivu. "Využil tak prostoru daného jeho úřadu, který mu nechává při výběru kandidáta (na premiéra) volnou ruku, a ignoroval přání stávajících koaličních stran, aby samy sestavily novou vládu," uvádí curyšský list.

"Zda Zemanův šachový tah zemi něco přinese, je třeba teprve vyčkat. Každopádně se ale prezidentovi podařilo vrazit klín mezi parlamentní strany," postřehl Neue Zürcher Zeitung.

Pražský puč, píše Die Welt

Německý Frankfurter Allgemeine Zeitung považuje po jmenování Rusnoka novým premiéra parlamentním stranám navzdory za stále pravděpodobnější, že se v Česku budou konat předčasné volby. Podle Berliner Zeitung ale může dosavadní vládní strany od podpory pro rozpuštění sněmovny odradit obava, že v předčasných volbách přijdou o poslanecká křesla.

Die Welt už během úterý v článku nazvaném "Puč v Praze. Český prezident vyšachoval parlament" připomněl, že se Zeman rozhodl pro nepolitickou vládu navzdory skutečnosti, že strany dosavadní vládní koalice daly v Poslanecké sněmovně dohromady většinu 101 hlasu nutnou pro pokračování ve vládnutí (více o úterních reakcích zahraničních médií čtěte zde).

Rusnokova vláda je jen Zemanovou hračkou, píší na Slovensku

Současnou situaci na české politické scéně pravidelně komentují také slovenská média. "Asi to celé ani nemohlo skončit jinak s prezidentem, který má své vlastní nevyřízené účty se stranami nalevo i napravo. Má sice právo jmenovat úřednickou vládu, jenomže bez souhlasu parlamentu se v jeho rukou toto právo mění spíše v naschvály vůči celé politické scéně," napsal například list Pravda.

Deník poznamenal, že ani sám Zeman možná nebere jmenování Rusnoka předsedou vlády odborníků příliš vážně. "Prezident svůj vlastní krok pravděpodobně nebere vážně, protože sám naznačil, že to může být cesta k předčasným volbám," uvedla Pravda.

Deník Sme pak píše, že "Rusnokova vláda má všechny předpoklady pro to, aby byla jen hračkou v rukou prezidenta Zemana". Zajímavé podle něj bude sledovat například rozhodnutí o vítězi tendru na dostavbu jaderné elektrárny Temelín, kterou provozuje polostátní energetická společnost ČEZ. "Zeman se nikdy netajil tím, že udělá všechno pro to, aby tuto zakázku přihrál spřáteleným ruským firmám," tvrdil deník.

Sme soudí, že Česko má i negativní zkušenosti s úřednickou vládou. "Žádná česká vláda asi nerozhazovala veřejné finance a nezadlužovala stát tak nezodpovědně jako více než rok trvající úřednická vláda Jana Fischera. Její chyby či podezřelé kroky, od ignorování boomu solárních elektráren po zbytečné státní zakázky ve zdravotnictví a obraně, stály daňové poplatníky stovky miliard korun a některé tehdejší kauzy se táhnou dodnes," poznamenal deník.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video