Debata o nošení burek a nikábů se v Německu rozvinula loni v létě po dvojici islamisticky motivovaných teroristických útoků v Bavorsku. I když spolu podle kritiků terorismus a burky nesouvisí, vyslovila se v prosinci pro široký zákaz úplného zahalování obličeje také německá kancléřka Angela Merkelová.
„V komunikaci mezi lidmi, která u nás hraje tak důležitou roli, ukazujeme obličej. Proto je u nás úplné zahalování nepatřičné. Mělo by být zakázané, kde jen to je právně možné. Nepatří k nám,“ řekla tehdy Merkelová na sjezdu své Křesťanskodemokratické unie (CDU) v Essenu.
Protože by byl obecný zákaz burek a nikábů nejspíš v rozporu s ústavou, rozhodla se německá vláda pro jejich částečné omezení, a to u úřednic a vojaček. Výjimky jsou možné jen při infekčním nebezpečí nebo při ochraně vlastní bezpečnosti, což se týká především členek armády.
I když se dnes schválený zákon, který už dříve prošel také Spolkovým sněmem, týká jak mužů, tak žen, dopadne ve skutečnosti prakticky výhradně na ženy. Mnoho jich ale ani tak nebude, protože burku nebo nikáb nosí v Německu jen zlomek muslimek. Podle některých odhadů jsou jich zhruba dva tisíce, ve spolkové republice přitom žije kolem 4,7 milionu muslimů. Podíl muslimského obyvatelstva na celkové populaci tak činí zhruba 5,7 procenta.
Zákaz nošení burek si podle průzkumu veřejného mínění z podzimu loňského roku přejí čtyři pětiny Němců.
