Teprve v roce 1969 proniklo očité svědectví uznávaného radioastronoma až na stránky renomovaného vědeckého časopisu Nature. Svědek popsal, že viděl kulový blesk, který pronikl do kabiny tryskového letadla.
POCHYBNOSTI NESKONČILY
Ani po článku v Nature však pochybnosti nevymizely. Před pěti lety se v rakouském Salcburku sešly tři desítky vědců z devíti zemí na konferenci o tomto fenoménu. Odborníci na ní nakonec zamítli teorii, podle níž jde o optický klam, který vzniká v oku po oslnění obyčejným bleskem.
Konference pak existenci kulového blesku potvrdila. Experti při tom uznali pozorování očitých svědků, ale nebyli schopni jev fyzikálně vysvětlit.
Konference se účastnil i Boris Smirnov z Ruské akademie věd, který shromáždil mnohá svědectví. Podle jeho shrnutí většina kulových blesků trvá dvě až pět vteřin a září bíle, načervenale, oranžově nebo žlutě. Profesor Smirnov dokonce uvedl, že největší pravděpodobnost vidět kulový blesk nastává v měsíci červnu, a to v hodinách brzy po poledni.
PLAZMA Z MAGNETICKÝCH POLÍ
Fyzikové však stále krčili rameny. Jejich výpočty občas připouštěly, že magnetické pole běžného blesku může vytvořit kulový blesk - kouli zářícího ionizovaného plynu neboli plazmatu. Avšak ta by měla ve zlomku vteřiny zase vybouchnout a zmizet, takže by si jí nikdo vůbec neměl šanci všimnout.
Nyní však španělský fyzik Antonio Ranada a jeho kolegové z jedné madridské univerzity přišli s novým vysvětlením. Blesk normálně tvoří kolem sebe vodorovná magnetická pole a příležitostně i nějaké to magnetické pole svislé. Madridští vědci vypočítali, že za určitých podmínek mohou svislé a vodorovné pole mezi sebou zformovat kouli plazmatu a udržet ji po dobu deseti až patnácti vteřin.
Ranadova teorie současně dokazuje, že kulový blesk je chladný, přesto může teplota v některých jeho částech dosáhnout až šestnácti tisíc stupňů Celsia. Kulový blesk pak dokáže těžce popálit lidi, případně způsobit požár.
I v České republice hasiči občas hasí požáry způsobené kulovým bleskem. Podle údajů z databanky České tiskové kanceláře se tak stalo například v srpnu 1994, kdy kulový blesk v obci Mutná na Jindřichohradecku proletěl střechou a zapálil prázdnou stodolu. V červnu 1993 v Olomouci při průtrži mračen kulový blesk vletěl do jedné garáže a zranil v ní muže, který musel být s popáleninami odvezen do nemocnice.
POCHYBNOSTI NESKONČILY
Ani po článku v Nature však pochybnosti nevymizely. Před pěti lety se v rakouském Salcburku sešly tři desítky vědců z devíti zemí na konferenci o tomto fenoménu. Odborníci na ní nakonec zamítli teorii, podle níž jde o optický klam, který vzniká v oku po oslnění obyčejným bleskem.
Konference pak existenci kulového blesku potvrdila. Experti při tom uznali pozorování očitých svědků, ale nebyli schopni jev fyzikálně vysvětlit.
Konference se účastnil i Boris Smirnov z Ruské akademie věd, který shromáždil mnohá svědectví. Podle jeho shrnutí většina kulových blesků trvá dvě až pět vteřin a září bíle, načervenale, oranžově nebo žlutě. Profesor Smirnov dokonce uvedl, že největší pravděpodobnost vidět kulový blesk nastává v měsíci červnu, a to v hodinách brzy po poledni.
PLAZMA Z MAGNETICKÝCH POLÍ
Fyzikové však stále krčili rameny. Jejich výpočty občas připouštěly, že magnetické pole běžného blesku může vytvořit kulový blesk - kouli zářícího ionizovaného plynu neboli plazmatu. Avšak ta by měla ve zlomku vteřiny zase vybouchnout a zmizet, takže by si jí nikdo vůbec neměl šanci všimnout.
Nyní však španělský fyzik Antonio Ranada a jeho kolegové z jedné madridské univerzity přišli s novým vysvětlením. Blesk normálně tvoří kolem sebe vodorovná magnetická pole a příležitostně i nějaké to magnetické pole svislé. Madridští vědci vypočítali, že za určitých podmínek mohou svislé a vodorovné pole mezi sebou zformovat kouli plazmatu a udržet ji po dobu deseti až patnácti vteřin.
Ranadova teorie současně dokazuje, že kulový blesk je chladný, přesto může teplota v některých jeho částech dosáhnout až šestnácti tisíc stupňů Celsia. Kulový blesk pak dokáže těžce popálit lidi, případně způsobit požár.
I v České republice hasiči občas hasí požáry způsobené kulovým bleskem. Podle údajů z databanky České tiskové kanceláře se tak stalo například v srpnu 1994, kdy kulový blesk v obci Mutná na Jindřichohradecku proletěl střechou a zapálil prázdnou stodolu. V červnu 1993 v Olomouci při průtrži mračen kulový blesk vletěl do jedné garáže a zranil v ní muže, který musel být s popáleninami odvezen do nemocnice.
 Magnetická pole vznikající kolem blesku mohou podle výpočtů Antonia Ranady na deset až patnáct vteřin udržet kouli plazmatu - kulový blesk |
