Souboj hlavních borců, ČSSD a ODS, už přinesl občanstvu nejedno pečené křidýlko.
ODS přišla s rovnou daní, ČSSD ji dostihla snížením daní pro chudší. ODS slíbila rodinám s dětmi roh hojnosti, ČSSD schvaluje pastelkovné, zvýšení porodného a chystá nové dávky či úlevy - pro rodiny s dětmi. Ty leží na srdci i ostatním stranám a všechny unisono pějí: zdroje tu jsou.
Veselme se, radujme se. Vždyť každá "dieta" nenažraného státu je dobrá, stejně jako pomoc rodinám, jimž se životní úroveň rozhodně nezvyšuje.
Ale! Veselení a radování z předvolební štědrosti našich ctihodných má velké kazy na kráse.
Stát má a dá jen peníze, které z nás vyždímá. A protože rozličných dávek a podpor máme 57, spousta miliard padne na úřednictvo, které komplikované ždímání a rozdávání propočítává. Tady má ČSSD v souboji s modrou šancí rezervy: ODS navrhuje řadu dávek sloučit do jedné, univerzální. Tím hodně ušetří.
Stát si letos z našich daní pořádně vylepšil konto, a přece si znovu půjčuje. Štědrost politiků zbledne, porovnáme-li dvě čísla: 34 miliard rozdá v sociální podpoře a 37 miliard zaplatí na úrocích z dluhů, které si pořídil, aby nás sociálně podpořil.
Sociální dávky se péčí ČSSD a sliby ODS rozšiřují na stále více lidí. Stát si tak zištně zvětšuje armádu vděčných a závislých za jejich vlastní, tvrdě vydělané peníze.
Stát vybírá naše peníze draze, dráž než třeba USA, Rakousko, Polsko či Francie.
Předvolební trumfování berme proto bez velkých iluzí. Po volbách může být v zadlužené zemi vše jinak: daně s odvody zůstanou vysoké a velkorysé dávky se zase začnou škrtat.
A především: čím by se politici hecovali příště, kdyby už teď splnili vše, co slíbili, a zařídili ráj?!
