Ta určitě zaujme zejména mladší studenty víceletých gymnázií, jejich rodiče a pracovníky těchto škol.
Hlavní myšlenkou této reformní novinky jsou státem nařízené druhé přijímací zkoušky konané uprostřed studia.
Jaký bude praktický dopad druhých zkoušek? Vysvětlím na příkladu studenta Petra.
Ten byl přijat na víceleté gymnázium. To mimo jiné znamená, že má s velkou pravděpodobností studijní předpoklady (z důvodů nedostatku kapacity odmítají česká víceletá gymnázia v průměru 50 procent zájemců, v Praze dokonce dvě třetiny).
Ve třídě jsou i nadanější děti, ale Petr se snaží a bezpečně plní požadavky školy. Po dvou letech se konají inkriminované druhé přijímací zkoušky.
O školu je zájem, a tak se na ně kromě třiceti stávajících studentů hlásí ještě mnoho dalších dětí (ze základních škol, z jiných gymnázií, ale i děti vracející se třeba s rodiči z ciziny). Tři studenti školy tak byli novou konkurencí "nahrazeni".
Petr je mezi nimi. Je v podivné situaci. Vzhledem k opatření, jež zakazuje podat více než jednu oficiální přihlášku, se nikam jinam hlásit nemohl.
Musí tedy čekat měsíc na sdělení krajského úřadu, na jakých školách ještě mají volno (budou tam mít takzvané druhé kolo zkoušek). Má téměř jistotu, že mezi nimi nebude žádná opravdu kvalitní škola.
Ke studentům hůř než k zaměstnancům
Nedávno vstoupil v platnost nový zákoník práce. Zaměstnance dle něho takřka není možné propustit. A už vůbec ne z tak "malicherného" důvodu, že se v místě vyskytuje nějaký pracovník lepší, potažmo stejně dobrý, ale ochotný pracovat za nižší cenu.
Představa, že se každé dva roky uskuteční náborový kemp, kde si to všichni zaměstnanci všech podniků (jakož i státních institucí) rozdají v tvrdé soutěži o místo s přicházející konkurencí, a ti slabší budou na hodinu vyměněni, se mi jako zaměstnavateli spíše zamlouvá.
Obávám se však, že naše odborové centrály by tyto představy za masové účasti protestujících zaměstnanců (možná by zasáhl i eurokomisař Špidla) dosti rychle zatrhly.
Ve stejné záležitosti, která se týká dětí, je naše společnost jak vidno o poznání méně sociální. Na děti jsme z nějakého důvodu tvrdší než na dospělé.
V novém školském zákoně mě více iritují jiné části. Tato je pouze harmonickým doplňkem ostatních administrativních omezení. Příčinou je pak pochopitelně přetrvávající hluboká propast mezi nabídkou a poptávkou v českém školství.
Řada studentů však může mít z konečného stavu naopak radost. Až totiž ještě napřesrok odstartují státní maturity, celé jaro budou gymnázia především pořádat nějaké zkoušky (postupové zkoušky, hlavní přijímací zkoušky, státní část maturity, školní část maturity), takže školní rok tak skončí už koncem března.
