Marie Horáková pracuje jako sociální pracovnice. Původně vystudovala jen gymnázium a sociálně právní nástavbu, v poslední době se však v její profesi stal běžnou věcí vysokoškolský diplom.
Přestože ten po ní v práci už nikdo nechtěl, její mnohem mladší spolupracovnice s titulem ji najednou začaly předbíhat v postupu na vedoucí místa. Rozhodla se, že to tak nenechá.
Něco za něco
Ve svých bezmála čtyřiceti letech se Marie Horáková zapsala do dálkového studia. "Moje odhodlání vrátit se na stará kolena do školy bylo tedy čistě vnitřní," vysvětluje.
"Ale i zaměstnavatel uvítal, že budu vzdělanější ve svém oboru." Proto se rozhodl svou podřízenou při studiu podpořit a podepsal s ní dohodu. "Tři dny za semestr mám placené volno na konzultace a zkoušky, navíc mi šéf většinou vyhoví, i když potřebuji další neplacené volno na učení," říká.
Na oplátku musela slíbit, že u zaměstnavatele aspoň pět let zůstane. Šéf si tak pojistil, aby nezneužila jeho dobré vůle a po skončení školy neodešla ke konkurenci.
Kdyby Marie dohodu porušila a z práce odešla, musela by zaměstnavateli všechny výhody zaplatit. Ten by je mohl vymáhat i soudně.
Prospěje studium firmě?
Jestli vám šéf vyjde vstříc, to záleží čistě na jeho rozhodnutí. Když budete pracovat jako elektrotechnik a zapíšete se třeba na psychologii, může vám dávat na zkoušky volno, ale nebude vám ho platit. Placené volno a různé další úlevy nejspíš dostanete, když se vaše studium vyplatí i podniku.
"Vždy rád podpořím zaměstnance, jehož vyšší vzdělání bude přínosné třeba pro jeho přeřazení do managementu," popisuje své rozhodování ředitel pražské zoologické zahrady Petr Fejk.
Kromě toho prý podá pomocnou ruku také podřízenému, který se pustí do studia nějakého technického oboru. Zahrada totiž potřebuje specializované odborníky. V obou případech by podle předchozích zkušeností především posoudil, jestli takový zaměstnanec zůstane zahradě věrný.
Nechoďte za školu
Zaměstnavatel vám nemůže úlevy jen tak odebrat, pokud už jste je jednou dostali. To by mohl jen v případě, že nebudete moci dále vykonávat práci, pro kterou si zvyšujete vzdělání. Stejně se může zachovat, když budete školu dlouhodobě zanedbávat.
"Nejčastěji půjde o opakovanou neúčast ve škole nebo neodevzdávání zadaných prací," vypočítává jihlavský právník Martin Sobotka. "Nebo o případ, kdy zaměstnanec bezdůvodně přeruší nebo předčasně ukončí studium."
Přibudou vám starosti
Pokud už vám není osmnáct a rozhodnete se při práci zasednout do školních lavic, pečlivě zvažte, zda na to máte dostatek odvahy a sil. Plzeňský psycholog Karel Bröckl upozorňuje na možná úskalí, se kterými by měl takový student počítat.
"Je třeba se připravit na velkou psychickou zátěž," varuje. "Pružnost myšlení nebo paměť čtyřicátníka již nedosahuje úrovně dvacetiletých."
Ne každý také zvládá skloubení studia a práce s dalšími povinnostmi příznačnými pro člověka ve středním věku, jako je například péče o rodinu.
"Pokud nemá podporu rodiny, je pravděpodobné, že i velmi nadaný student selže," upozorňuje psycholog. K přednostem starších studentů naopak patří větší nadšení a odhodlání studium dokončit. To často vyváží nejednu nevýhodu.
