O antihmotě vědci obvykle soudí, že je vlastně jakýmsi zrcadlovým obrazem té hmoty, která nás obklopuje. Místo "našeho" elektronu - částice se záporným nábojem - je v antihmotě zcela stejná částice kladná a jmenuje se pozitron; místo běžného kladného protonu je v antihmotě záporný antiproton. Také neutron, který není elektricky nabitý, má svoji antičástici: je jí antineutron s magnetickým polem směřujícím přesně na opačnou stranu než u běžného neutronu.
VE VESMÍRU, V LABORATOŘI A V KNÍŽKÁCH
Antihmota zřejmě existuje ve vesmíru - fyzikové se domnívají, že při jeho vzniku se vytvořila rovnoměrně hmota i antihmota a rozptýlily se v odlišných částech kosmu. Antičástice se objevují v kosmickém záření, a na Zemi se dají uměle vyrobit v laboratořích. První, nejjednodušší antihmotu v podobě antijádra deuteria, se podařilo americkým fyzikům vytvořit už v roce 1965.
Autory sci-fi příběhů zhruba od té doby fascinuje jedna vlastnost antihmoty - při srážce částice s antičásticí (takzvané anihilaci) se uvolňuje energie. Proto také dostali vymyšlení astronauti do svých vesmírných korábů antihmotové motory a do svých zbrojnic strašlivé zbraně vrhající antihmotu a ničící vše okolo.
Tolik tedy fyzika a její neocenitelný vklad pro vědeckou fantastiku.
TISÍCE ANTIATOMŮ ZA HODINU
Ve Švýcarsku leží poblíž francouzských hranic evropská laboratoř pro výzkum částic známá pod zkratkou CERN. Místní fyzikové zde právě vytvořili zařízení, které lze nazvat první světovou továrnou na výrobu antihmoty. Zatímco dříve - jak uvádí agentura Reuters - zdejší výzkumníci vytvořili devět atomů antivodíku za rok, nové zařízení jich bude produkovat dva tisíce za jedinou hodinu.
Vytvořený antivodík má sloužit k vědeckým výzkumům. Myšlenka, že by se dal použít k výrobě energie či dokonce k pohonu kosmické lodi, zůstává zatím jenom fantazií.
"Kosmická loď by pro svůj let potřebovala asi dvacet kilogramů antihmoty," vypočítává profesor Frank Close z CERN. "Když říkáme, že budeme vytvářet tisíce atomů antihmoty za hodinu, vypadá to jako mnoho. Jenomže kilogram antihmoty tvoří takové množství atomů, které se počítá v číslech s dvaceti sedmi nulami."
PROČ VESMÍR HNED NEZANIKL?
Tisíce atomů antivodíku, zachycených v elektrických a magnetických polích tak, aby se nedostaly do styku s okolím, umožní vědcům vytvořit v laboratoři větší množství antihmoty a důkladně ji prozkoumat. Některé teorie totiž předpokládají, že antihmota přece jen není přesným odrazem hmoty, nýbrž má odlišné vlastnosti. Tím by se vysvětlila otázka, jak mohl vesmír přežít, jestliže v něm hmota i antihmota vznikly současně. Vždyť by přece měly okamžitě anihilovat a vesmír hned zase zničit.
Kromě základních výzkumů, jak to s antihmotou opravdu je, však továrna přinese i další poznatky. Možná i o tom, zda bude mít smysl stavět antihmotné elektrárny či raketové motory.
Sám profesor Close je však v tomto směru pesimista: "Myslím, že si nikdo z nás ani v nejdivočejších snech nepředstavuje, že by k tomu skutečně došlo," říká nekompromisně.
 Kosmická plavidla ze seriálu Star Trek pohání antihmota. Vědci však pochybují, že tomu tak někdy bude. |
