Soubojem v Praze 10 začíná boj o Senát, který překreslí třetinu horní komory parlamentu. Ve svízelné pozici je hlavně ČSSD, která může přijít až o 19 členů svého klubu. Momentálně má v Senátu těsnou většinu, její klub má 42 členů.

Soubojem v Praze 10 začíná boj o Senát, který překreslí třetinu horní komory parlamentu. Ve svízelné pozici je hlavně ČSSD, která může přijít až o 19 členů svého klubu. Momentálně má v Senátu těsnou většinu, její klub má 42 členů. | foto: Petr Topič, MAFRA

Začíná boj o překreslení senátu. ČSSD může přijít až o 19 křesel

  • 174
Pro strany jsou začínající senátní volby v Praze 10 ostrou přípravou na hlavní souboj, který překreslí třetinu senátu. Až uvidí, který z deseti kandidátů nahradí Jaromíra Štětinu, jenž byl za TOP 09 zvolen do Evropského parlamentu, budou moci ještě upravit závěr kampaně, kde půjde o víc. Hlavně ČSSD může ztratit, a to až 19 křesel. Nyní má v senátu většinu.

Zdá se vám, že ta čísla nesedí? Vždyť před šesti lety při „oranžové tsunami“ uspěli tehdy ještě pod vedením Jiřího Paroubka sociální demokraté ještě víc. Vyhráli dokonce ve 23 obvodech z 27, jen ve třech pražských uspěla ODS a v jihomoravském Znojmě komunistka Marta Bayerová.

Jenže za těch šest let ČSSD několik senátorů ztratila a momentálně jich má v horní komoře parlamentu 42. I to je většina, což sociálním demokratům pomáhá, že v senátu nemá žádné komplikace při prosazování záměrů vlády Bohuslava Sobotky. Kuriozitou je, že mezi dvaačtyřiceti senátory ČSSD je uveden i ostravský Petr Guziana, který letos kandiduje za konkurenční Stranu práv občanů.

Kandidovat za někoho jiného letos budou ještě další čtyři senátoři před šesti lety zvolení za ČSSD. Pavel Lebeda v Kolíně, Miloš Janeček v Brně a Miroslav Krejča ve Strakonicích za novou stranu Republika, kterou založili bývalí poslanci za Věci veřejné Michal Babák a Otto Chaloupka. Ani jeden z těchto tří senátorů už v klubu ČSSD není, stejně jako Vladimír Dryml, jenž se později nepohodl ani se zemanovci, a tak nyní v Hradci Králové kandiduje za uskupení Domov.

„Pevně věřím, že nás lidé podpoří v senátních volbách, že sociální demokracie udrží v senátu levicovou většinu,“ řekl premiér a předseda ČSSD Sobotka (více o rozjezdu kampaně ČSSD najdete zde). Za minimální cíl označil výhru v devíti ze 27 obvodů, v což nepočítal Prahu 10, která je obvodem osmadvacátým.

Hnutí ANO, které je v čele průzkumů celostátní popularity, může jít do senátních voleb mnohem více v klidu. V senátu může jako nové uskupení jen získat, což je poměrně luxusní pozice. A Andrej Babiš dobře ví, že kdyby to nedopadlo optimálně, Poslanecká sněmovna může v drtivé většině případů stejně horní komoru parlamentu přehlasovat.

ODS chce zabránit většině levice, TOP 09 mít vlastní klub

Druhý nejsilnější senátní klub má ODS s 15 členy. A obhajuje jen tři pozice v Praze. Do senátních voleb občanští demokraté posílají 24 kandidátů, protože v několika obvodech spolupracují s TOP 09 a podporují jejího kandidáta. „Chceme zabránit levicové většině, která v senátu je,“ vytkl cíl pro senátní volby předseda ODS Petr Fiala (více o kampani ODS zde).

První místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek pro senátní volby označil za úspěch, kdyby strana po volbách měla nárok na senátní klub, tedy alespoň pět senátorů. Nyní v senátu existuje pětičlenný klub Starostové a Ostravak. Pozice TOP 09 v horní parlamentní komoře jsou tak nyní zanedbatelné.

Šestičlenný klub mají jak lidovci, tak slepený společný klub Strana práv občanů, KSČM a Severočech. Kdyby neuspěla ve Znojmě komunistka Bayerová, zůstane v senátu jediný zástupce KSČM, Václav Homolka zvolený v Chomutově, jehož letos volby nečekají.

V senátních volbách budou kandidovat tři současní ministři - ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (na Kladensku) a ministr školství Marcel Chládek (na Lounsku a Rakovnicku) z ČSSD, na Přerovsku ministr dopravy Antonín Prachař z hnutí ANO. Pokud by pro kteréhokoli z nich volby dopadly výrazným nezdarem, může to zatřást i jejich pozicemi ve vládě.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video