Záchranka: Vysílačky IZS nejsou spolehlivé

  • 10
Pražská záchranka nechce používat vysílačky integrovaného záchranného systému (IZS). Lékaři s nimi v některých lokalitách nemají vůbec spojení. A to i přesto, že ministerstvo vnitra v těchto dnech dobudovalo 218 vysílacích základen celostátní hromadné rádiové sítě určené pro všechny složky IZS.

"Rok a půl leží ve skladu a nikdo je ode mě nechce vzít zpátky, přestože je o to ten rok a půl žádám, protože je to nepoužitelné," tvrdí ředitel pražské zdravotnické záchranné služby Zdeněk Schwarz.

Ministerstvo vnitra buduje celostátní hromadnou rádiovou síť odolnou proti odposlechu a rušení od roku 1994. Jako dodavatel byla v roce 1999 vybrána firma Matra s digitálním systémem Pegas.

O tom, že se pražská záchranka do systému nezapojuje, vnitro ví. "Je mi známo, že pražská záchranná služba nevyužívá systém Matra, přestože koncová zařízení má," uvedla mluvčí ministerstva Marie Masaříková. Jaké výtky záchranka uvádí, se jí nepodařilo zjistit.

Schwarz: Spojení někde nefunguje
Schwarz tvrdí, že vnitro vysílačky dosud neuvedlo do funkčního stavu. Před dvěma týdny si pražští záchranáři nechali podle Schwarze zprovoznit na své vlastní náklady na zkoušku dvě z dodaných radiostanic.

"Máme řadu negativních zkušeností, v řadě lokalit v okolí Prahy i v Praze to nefunguje, máme k tomu stále nedůvěru," řekl.

Záchranáři podle něj dostali Matry poprvé při zasedání měnového fondu v Praze v roce 2000 jako zálohu, kdyby selhala jejich zařízení. To se ale prý nestalo, takže je nikdy nepoužili.

Poté jim byly vysílačky odebrány. Schwarz na jednom z jednání na vnitru, které znovu požádalo, aby vysílačky užívali, vznesl požadavky - že jich chtějí víc a kvalitnější.

"Dodali nám požadovaný počet a požadovanou konfiguraci, ale bez funkčnosti. Vysílačky byly nějak naprogramovány, ale nedaly se používat," uvedl Schwarz.

Od té doby leží asi padesátka radiostanic ve skladu záchranky. "Zprovoznili to až při loňském pražském summitu NATO. My jsme to ale opět nepotřebovali," uvedl Schwarz. Pak byl systém podle Schwarze zase odpojen z provozu. "Od té doby mě nikdo nekontaktoval, že se to uvede do funkčního stavu," dodal.

IZS je podle pražské záchranky nadbytečný
Schwarz je navíc přesvědčen, že integrovaný záchranný systém je nadbytečný. Cílem zavedení Matry byla podle něj zkreslená představa, že všechny složky mají potřebu spolu komunikovat na místě zásahu.

"Od té doby proběhla řada jednání, kdy se tento nesmysl uvedl na pravou míru, kdy ministerstvo zdravotnictví a zástupci záchranných služeb deklarovali, že nemají touhu komunikovat na místě zásahu s hasičem a policistou," tvrdí Schwarz.

Podle něj zcela stačí, když spolu komunikují, tak jako nyní, dispečinky jednotlivých složek. "Všechny dispečinky jsou na komunikačním kruhu, který vybudovalo hlavní město Praha." 

Na otázku, zda vnitro může záchranku nějak přinutit vysílačky používat, nedokázala Masaříková odpovědět. Podle Schwarze to však žádná legislativa neumožňuje.

Například hasiči jsou ale se systémem Matra spokojeni. Podle jejich mluvčí Nicol Zaoralové jdou nyní vysílačky do provozu. "Jsou bez problémů, pro nás je ten systém výhodný," uvedla.

Chyby ve spojení potvrdil i NKÚ
Z letošního nálezu Nejvyššího kontrolního úřadu vyplynulo, že největším problémem, se kterým se potýkají jednotlivé složky integrovaného záchranného systému, jsou nejednotné technologie spojení.

"Rádiové spojení je nejednotné co do typů použitých technologických zařízení a co do používaných frekvencí," uvedl NKÚ ve zprávě.

NKÚ například zjistil, že je téměř vyloučena komunikace vrtulníku s pozemními dopravními prostředky v jiných okresech, než je sídlo příslušného střediska záchranné služby.

"Koncové stanice systému Pegas 1. generace pořízené ústředními středisky záchranné služby v letech 1994 až 1999 nejsou kompatibilní s modernizovaným typem stanic a finanční prostředky na jejich nákup byly vynaloženy zbytečně," píše NKÚ.

Hodnota tohoto majetku, který neplní svou funkci, je podle úřadu 294,4 milionu korun.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video