Při nejhorším neštěstí v roce 1995 zahynuly při požáru metra v ázerbájdžánském Baku přes tři stovky lidí a dalších sto padesát bylo zraněno. Dopravní podnik tvrdí, že nebezpečí pro cestující je v pražském metru minimální.
"Naše metro je koncipováno tak, že by vlaky v případě nehody měly dojet do nejbližší stanice. I pokud by zůstaly v stát v tunelu, mohou si sami cestující otevřít dveře a po plošině vedoucí po obou stranách kolejí dojít do nejbližší stanice," uvedla mluvčí Dopravního podniku Zuzana Knoblochová.
Záchranáři však vidí případný požár v obsazeném metru jako velmi složitý a nebezpečný. "Pokud by v metru skutečně hořelo, bylo by to velmi špatné. Jediné, co pak lze cestujícím doporučit, je lehnout si na podlahu vozu, kde je více vzduchu, ale v plném voze a při panice to asi není příliš možné. Snad by i pomohlo zalehnout mezi kolejnice a dýchat přes mokrý kapesník, ale i to je řešení jenom na pár minut," řekl ředitel pražské záchranky Zdeněk Schwarz, který upozornil, že při požárech v podzemí jsou mnohem nebezpečnější než plameny kouřové zplodiny, které vznikají při hoření a mnohé z nich jsou prudce jedovaté.
Miroslav Bleha z Akademie věd, který se zabývá polymery, uvedl, že nejnebezpečnější látky vznikají při hoření PVC. Právě tímto PVC bývají podle Bleha a dalších odborníků kabely obaleny.
"PVC obsahuje chlor a při jeho hoření vznikají různé deriváty obdobné vinylchloridům. To jsou látky, které jsou v naší i evropské stupnici karciogenity považovány za látky velmi nebezpečné. Při jejich vdechnutí může dojít k akutní otravě," sdělil Bleha.
Ani deset dní po posledním vzplanutí kabelů ve stanici metra Můstek není stále jasná příčina tohoto požáru, protože Dopravní podnik doposud nesdělil co všechno na Můstku hořelo.
"Při tomto požáru jsme koncentraci škodlivin po odvětrání prověřili, ale nenaměřili jsme nic, co by mohlo ohrozit zdraví. Potřebujeme ale od Dopravního podniku detailně znát charakteristiku jednotlivých druhů kabelů, abychom mohli uzavřít vyšetřování a to se nedá zvládnout za týden," uvedl vyšetřovatel pražských hasičů Václav Hladík s tím, že hasiči mají na vyšetření požáru měsíc.
Hasiči soudí, že by cestující při případném požáru měli především zachovat klid a soupravu metra opouštět spíše proti směru kouře. "Těžko se ovšem dávají obecně platné rady, protože každý požár je jiný," řekl Hladík.
Pocitu bezpečí lidí v metru by měly napomoci i hasicí přístroje. V každém vagonu soupravy sice dva jsou, ale hydranty a hasicí přístroje na nástupištích jsou zamčeny těžkým visacím zámkem. "Kvůli bezpečí by samozřejmě bylo lepší, pokud by hasicí přístroje byly volně přístupné, ale je to problém. Když si vzpomenu na běžné paneláky, tak těch hasicích přístrojů je na chodbách poskrovnu, protože je lidé kradou. A ani v metru by to asi nebylo lepší," řekl hasičský vyšetřovatel Hladík.
Požáry v pražském metru za posledních dvacet let:
Datum
Místo
Příčina
24. 1. 1981
stanice Můstek
požár elektroinstalace v eskalátorovém tunelu
28. 2. 1983
stanice Staroměstská
zkrat elektrikého osvětlení
6.8. 1987
stanice Kosmonautů (dnes Háje)
zkrat v rozvodné skříni soupravy
24. 8. 1994
stanice Želivského
požár rozvaděče v distribuční transformovně
14. 10. 1996
úsek z Náměstí Míru a Jiřího z Poděbrad
požár kabelů nízkého napětí
18. 10. 1996
úsek z Želivského k Flóře
zkrat kabelu vysokého napětí
9. 11. 2000
stanice Můstek
požár slaboproudých kabelů pod nástupištěm
