Debata o posunutí začátku vyučování na školách není v České republice nová. V roce 2013 navrhoval změnu stínový ministr školství Marcel Chládek z ČSSD, který měl vizi o začátku školy až v devět hodin. „Psychologové nám říkají, že děti nejvíce vnímají výuku mezi desátou a jedenáctou hodinou,“ říkal tehdy. Jeho plány ale nikdy nedopadly.
O osm let později se téma opět dostává do popředí a to s ohledem na blížící se volby do Sněmovny. Posunutí výuky totiž ve svém programu má Strana zelených. „V souladu s aktuálním vědeckým poznáním v oblastí biologie, psychologie a pediatrie posuneme standardní začátek výuky na 9:00,“ slibují ve svém programu.
„Posun začátku výuky ve školách by se pozitivně dotkl bezmála milionu dětí na základních školách a dalších zhruba čtyř set tisíc středoškoláků. Dosavadní studie ukazují, že pozdější začátek výuky má pozitivní vliv na fyzické i psychické zdraví dětí a vede ke zlepšení docházky i studijních výsledků,“ obhajuje nápad lídr Zelených na jižní Moravě Matouš Vencálek.
Dvě pětiny dětí nemají dostatek spánku. Dohání je sociální jet lag |
Posunutí výuky by mohlo dětem pomoci. Dokazují to i čísla z nedávné studie Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL) o tom, jak děti v současné době spí: alespoň čtyřiceti procentům dětí mezi jedenácti a patnácti lety se spánku nedostává dost.
Například jedenáctiletí spí přes týden v průměru osm hodin a 46 minut, podle doporučení amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí by přitom měli spát devět až dvanáct hodin.
Děti trpí takzvaným sociálním jet lagem - během týdne spí méně kvůli škole a jiným povinnostem a spánek dohání o víkendu. Podle odborníků z UPOL trápí tento fenomén asi 45 procent deváťáků, v celkové populací dětí od jedenácti do patnácti let pak jde o více než třetinu všech školáků, častěji dívek. O víkendu proto spí v průměru o dvě hodiny déle než ve všední dny, a to má za následek zvýšenou únavu v průběhu týdne.
Odborníci tak doporučují posunutí začátku vyučování. „V některých zemích začíná škola v 8:30 nebo v devět hodin. Když jsme dělali dodatečné analýzy, zkoušeli jsme nasimulovat situaci, kdy by škola začínala o půl hodiny později. Najednou bychom se dostali na osmdesát procent dětí, které by splnily spánková doporučení,“ popsal už dříve Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu studie HBSC.
Jeho slova ostatně podporují i data z loňského jara, kdy se děti učily z domova. Odborníci tehdy udělali menší doplňující výzkum. „Děti na loňském jaře plnily spánková doporučení o dvacet procent více, takže jde o jeden z pozitivních dopadů lockdownu,“ řekl Kalman. Pro pozdější start vyučování hovoří i několik dalších studií. Některé mluví o tom, že děti tak méně spí ve škole a více do ní chodí.
Jste pro posun začátku vyučování na devátou hodinu?
Rozhodnutí je na ředitelích
O něco rezervovanější jsou ve změnách samotní ředitelé škol, kteří ve svým rukou mají možnost ovlivnit start vyučování.
„Vyhláška o základním vzdělávání stanoví, že vyučování začíná zpravidla v 8 hodin, nesmí však začínat dříve než v 7 hodin. Vyučování musí být ukončeno nejpozději do 17 hodin,“ vysvětlila základní parametry mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. Už nyní má tedy ředitel školy možnost posunout ve svém školním řádu začátek vyučování na později. A podle odborných organizací je to dobře.
„Z obecného hlediska by bylo nějaké posunutí začátku výuky pro životní styl přínosné, proti hovoří logistické argumenty. Proto je nejrozumnější ponechat rozhodnutí, jak je tomu dnes, v kompetenci ředitele, ten může vyjít z lokálních podmínek,“ uvedl programový ředitel EDUin Miroslav Hřebecký.
Učitel: S distanční výukou musíme počítat, zasadila ale hluboké rány |
Například výuka na Gymnáziu Nad Školou v Praze začíná v osm hodin ráno. „Jednak je to v naší společnosti zažité, jednak i proto, aby žáci měli v odpoledních hodinách čas na svoje mimoškolní aktivity – kroužky, sporty,“ obhajuje tento čas Renata Schejbalová, ředitelka školy a předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií. Pokud by začátek vyučování posunula, žáci by podle ní neměli čas na mimoškolní aktivity.
Právě argument odpoledních aktivit, které by děti nestíhaly, zaznívá i z jiných škol. „Vše se posune o hodinu, obědy, kroužky. Děti budou chodit později domů,“ vyjmenoval případné komplikace pozdějšího zahájení výuky Martin Vosyka, ředitel ZŠ Holečkova v Olomouci.
„Kdyby to bylo výhodné, tak bychom my ředitelé ZŠ v devět začínali. Z mého pohledu to bude pro více žáků problém, než pro kolik to bude přínosem. Z pohledu rodiče by mi to vadilo,“ dodal.
Důvody jsou ovšem i další, problémem je například i dojíždění do školy. Školní docházka totiž není odvislá jen na biorytmech, ale klíčová je i logistika, především hromadná doprava. „Školy obvykle upravují začátek výuky podle místních podmínek s ohledem na dopravní možnosti a věk žáků,“ popsal Jiří Zajíček, šéf Unie školských asociací CZESHA. Na jeho Masarykově střední škole chemické zahajují výuku v 7:45.
„Čas byl stanoven s ohledem na dojíždějící žáky. Až 20 procent našich žáků je mimopražských. Musí zvládnout ráno přijet a odpoledne rozumně dojet domů. Výuka i při tomto nastavení končí v některých dnech v 15:35,“ popsal.
Začátek vzdělávání jako volební téma
Redakce iDNES.cz se obrátila i na další strany s dotazem, jak se k tématu staví. Názory napříč nimi se různí. Změnu by například uvítali Starostové. „Tento posun podporuji a řekl jsem to delegátům i na našem republikovém sněmu. Startu do nového školního dne by posun začátku školní výuky jen prospěl,“ uvedl za STAN Petr Gazdík, sám původní profesí pedagog.
Škola od osmi? Učení počká, ať si děti přispí, navrhují mnohé české matky |
Zbytek stran je zdrženlivější, poukazují na případné komplikace. „Je ale třeba domyslet všechny konsekvence, které by takové rozhodnutí přineslo. Zejména kvůli zaměstnání rodičů těch dětí, kterým by se také denní rytmus celý posunul. Myslím si, že právě vysoký poměr zaměstnanců v průmyslu bude důvodem pro zachování současného stavu,“ prozradil Ivo Vondrák, moravskoslezský hejtman a poslanec za ANO.
Podle ODS nelze takovou změnu zavést hned. „Posunutí výuky může být tématem nějaké budoucí debaty ve vazbě třeba na psychologické výzkumy. Nelze ale uvažovat o rychlém zavedení, které by znamenalo rozrušení obvyklého harmonogramu života v Česku,“ uvedl za stranu Martin Baxa, povoláním učitel.
Sociální demokraté vidí ve školství důležitější problémy, například rovné šance a kvalitu vzdělávání. „Spíše je třeba podpořit férové zaměstnavatele, ať jich je více, kratší nabídnou úvazky pro rodiče za dobrou mzdu, flexibilní začátek pracovní doby, ve vesnicích bližší školy a četnější vlaky a autobusy do měst. Jinak je to hlavně pro rodiče menších dětí jen akademická diskuse a příkaz začít na devátou hodinu školu jen všem zkomplikuje život. Bez úpravy obsahu učiva to bude znamenat také to, že děti skončí později odpoledne a nabourá jim to kroužky a sport,“ tlumočila postoj bývalá ministryně školství za ČSSD Kateřina Valachová.
Jana Volfová, lídryně Volného bloku ve Středočeském kraji a předsedkyně strany, zdůraznila, že je lepší, když si tuto problematiku řeší sami ředitelé škol. „Řešení podobných otázek na centrální úrovni zbytečně - a nezodpovědně - odvádí pozornost od skutečných problémů našeho školství zejména v době (post)covidové,“ sdělila.
Pozdější začátek školy mají některé evropské země jako Francie, Itálie nebo Británie. V Česku začíná výuka později zejména na soukromých školách. |
Ivana Kerlesová, lídryně kandidátky v Jihočeském kraji za Přísahu uvedla, že posun výuky by nepřinesl velká pozitiva. Podle ní navíc většina dětí posunout výuku nechce. „Posun výuky a její konec později odpoledne by navíc limitoval i školy samotné - ředitelé totiž často pronajímají některé prostory škol, zejména tělocvičny, spolkům nebo soukromým osobám k volnočasovým aktivitám,“ uvedla.
Proti změně je i KSČM. „Posun začátku vyučování na 9. hodinu nepodporuji. Řadě dětí navazují na konec vyučování zájmové a sportovní kroužky, takže by to mohla být pro ně komplikace (vyučování by končilo později). V obcích, kde mají problém s dopravou, to mohou řešit v daném místě,“ okomentovala návrh stranická expertka na vzdělávání Marta Semelová.
