ČTĚTE TAKÉ:
Buzková připomněla školákům i politickou situaci
Až třetina z nich už nový vzdělávací program zkouší a nová pravidla zavedla už teď.
"Školy samozřejmě mají pravidla, v čem spočívají základní změny, ale jak hodiny budou ve finále vypadat, je zcela na nich," řekl Jaroslav Jeřábek z Výzkumného ústavu pedagogického.
Některé změny jsou však pro všechny školy závazné už od tohoto školního roku. Cizí jazyk se bude nově povinně vyučovat už ve třetí třídě, a tím žákům přibyla jedna vyučovací hodina týdně.
Gymnazistům se rozvrh rozšíří o dvě hodiny. Jak s nimi naloží a co se v nich studenti budou učit, je na školách samých. Šestiletá gymnázia mohou od letošního školního roku vypsat přijímací řízení mezi prvním a druhým ročníkem.
Poprvé přibylo prvňáčků
To, že se rodí v posledních letech stále víc dětí, se poprvé promítne i do školství.
Do prvních tříd základních škol totiž letos nastoupí o šest set dětí víc než loni. "Jsou to děti silných sedmdesátých ročníků. Zatím jich ještě není tolik, ale očekáváme, že jich bude víc a víc přibývat," řekla mluvčí ministerstva školství Michaela Lagronová.
Přesto dětí na základních školách ubývá. Letos jich bude o 35 tisíc méně než loni. Z devátých tříd totiž odcházejí silné ročníky, díky nimž se zase zvedá počet žáků na gymnáziích a středních odborných školách.
"Vliv na to mají i odchody žáků základních škol na víceletá gymnázia," dodala Jitka Pilbauerová z Ústavu pro informace ve vzdělávání.
Odborník: Změna je hlavně na ředitelích
Propojování předmětů nebo celoroční práce na velkých tématech. Tak bude vypadat od příštího roku velká "revoluce" ve školách. Úřednické osnovy nahradí vzdělávací programy, které si školy vytvoří samy. "Je to hlavně o ředitelích škol. Ti by měli pedagogy motivovat k tomu, aby nově učit chtěli," říká Jaroslav Jeřábek z Výzkumného ústavu pedagogického.Už v loňském školním roce začaly některé školy učit podle nového vzdělávacího programu. Byla jich asi čtvrtina. Kolik jich začne nově učit letos?
Podle našich informací asi třetina. Přesná čísla jsme ale záměrně nezjišťovali, protože školy nechceme stresovat. Je pouze na nich, zda začnou o rok dřív, nebo až v roce 2007, kdy to je povinné.
Kdo určuje, jak budou hodiny vypadat?
Školy samozřejmě mají pravidla, v čem spočívají základní změny, ale jak hodiny budou ve finále vypadat, je zcela na nich. Učitelé chodili na školení, mohou se informovat, jak to funguje v praxi, od ostatních škol a k dispozici mají i lektory.
Co když ale zjistí, že v praxi jejich formát nefunguje?
Počítáme s tím, že si program a výuku bude řada škol dopracovávat v průběhu dalších let. Když jim to nepůjde v praxi, musí mít šanci změny udělat.
Setkáváte se s tím, že by školy změnu nepodporovaly?
Bohužel ano. Klíčovou roli hraje ředitel školy. Pokud on z jakýchkoli důvodů čekal na to, zda opravdu budou muset začít nově učit, pak celý přístup k tomu může být vlažný. Jinde se zase nechce starším učitelům. Když má někdo dva roky do důchodu, tak se ptá, zda to má smysl a proč by měl učit jinak, než jak byl celý život zvyklý. Už v tu chvíli má ale přijít právě ředitel, který řekne: ‚Pojďme do toho, má to smysl a je to dobré.‘ Měl by je motivovat už proto, že sami vymyslí, jak by chtěli učit. Mrzí mě ale, že jsou školy, na kterých je příprava v úplném počátku. Doufají totiž, že celý vzdělávací program bude shozen ze stolu.
Takto špatné to ale asi není na všech školách...
V žádném případě. Většinou máme spíš dobrou zkušenost s přípravou škol a někde je to opravdu baví. Například na Zlínsku a Liberecku je povědomí o reformě větší než jinde. Funguje zde třeba dlouhodobá spolupráce s pedagogickými centry. I to je pak poznat na přípravě vzdělávacích programů.
Myslíte si, že dva roky přípravy na tuto "revoluci" školám stačí?
Původně jsme mysleli, že bude stačit rok na celou přípravu. Nakonec jsme to rozšířili na dva roky. To je podle mého názoru optimální.
