Bauerová loni 16. ledna vložila z pokladny stacionáře do Komerční banky pět tisíc korun. Na doklad potvrzený z banky pak před číslici 5 vlastnoručně doplnila dvojčíslí 37.
V účetnictví jeslí tak vznikl dojem, že do banky neuložila pět, ale 375 tisíc. Peníze v pokladně byly určeny na nákup nového automatického troposkopu na pomoc zrakově postiženým předškolním dětem.
Chebský soud Bauerové v její nepřítomnosti vyměřil deset měsíců odnětí svobody s podmíněným odkladem na dva roky. Žena se k soudu ani jednou nedostavila, její obhájce si vzal lhůtu na případné odvolání.
Ředitelka zpronevěřenými penězi vyplatila svého bratra z podílu na rekreační chalupě v Rohanově na Šumavě, kterou společně zdědili po rodičích.
"V žádném případě si nechtěla peníze ponechat trvale, pouze si je svévolně půjčila s tím, že je později vrátí z prodeje rodinných pozemků," tvrdil obhájce.
"Jde o společensky vysoce nebezpečné jednání, ale přihlédli jsme k tomu, že obžalovaná byla dosud bezúhonná, k činu se doznala, vyjádřila lítost a celou škodu již postupně uhradila," vysvětlil mírný trest soudce Karel Velek.
Státní zástupkyně požadovala podmíněný, ale přísnější trest pět let odnětí svobody. "Obžalovaná zneužila svého postavení ředitelky, dlouho tajila výpisy z banky a zadržovala poštu ekonomce jeslí," upozornila žalobkyně.
Bauerová pracovala v jeslích již od roku 1975, původně jako zdravotní sestra. Při vyšetřování se zjistilo, že maximální povolenou hotovost v pokladně jeslí 50 tisíc korun soustavně a značně překračovala.
Osmkrát větší hotovost v pokladně, než povoluje předpis, nevadila ani úředníkům radnice při jejich předloňském prosincovém auditu v jeslích. Nelegální praktiky ředitelky vyšly najevo při inventurách.
Její podřízené například přiznaly, že inventury zpětně podepisovaly, i když peníze v pokladně neviděly. Již na základě prvních výsledků vyšetřování chebští radní loni Bauerovou okamžitě propustili.
