Loni obývalo venkov 52 procent pozemšťanů. Očekává se, že už v roce 2007 se pomyslné váhy definitivně nachýlí ve prospěch měst.
Trysková urbanizace, kterou někteří odborníci hodnotí jako největší proměnu společenské organizace v dějinách, zachvacuje zvláště rozvojový svět.
Industrializace, populační růst a dravý proud migrace z venkova vytvářejí centra, před nimiž zůstávají velké metropole minulosti pouhými trpaslíky. Ve vyspělých zemích, kde už dnes přes 70 procent lidí sídlí ve městech, se růst výrazně zpomalil.
Ale v třetím světě, tam lidé tíhnou k davům mnohem dychtivěji. Pokud bude lidstva přibývat předpokládaným tempem, v roce 2030 přesáhne počet městských obyvatel pět miliard. Loni jich byly tři miliardy.
Na druhé straně množství venkovanů poklesne z loňských 3,3 miliardy na 3,2 miliardy v roce 2030. Přes dvě třetiny růstu měst má mít na svědomí Asie, kde dodnes asi 70 procent populace obývá vesnice.
Právě tam tedy bude potřeba hledat i nejlidnatější města budoucnosti. Tokio by v roce 2015 mělo hostit 36 milionů duší, tedy téměř čtyřikrát víc než nynější Česko. Za ním mají následovat obří indická megaměsta Bombaj s 22,6 milionu lidí a Dillí s 20,9 milionu obyvatel.
Přinese to řadu svízelných situací. Urbanizační proces je mnohdy tak překotný, že úřady nemají čas důkladně připravit plán modernizace. A tak problémy dopravy, znečištění a přelidnění mnohde nabývají děsivých forem už nyní. Znamená to tedy apokalyptickou budoucnost?
Ne nutně, říkají experti a uvádějí pozitivní příklady měst, jež se dokázala povznést z chudoby a vytvořit funkční organismy. Třeba Singapur. Dovést rozvojová megaměsta ke slušnému životu je obrovskou výzvou. Ale jejich obyvatelé nemají na výběr - alternativou je zkáza.
