Novákovi hrozil u soudu až doživotní trest. Soud mu kromě čtrnáctiletého vězení přikázal také zaplatit náhrady za léčení poškozených, suma přesahuje tři čtvrtě milionu korun. Proti oběma trestům se odvolal.
Při přelíčení ale přiznal chybu a omluvil se rodině souseda i svým dvěma dětem. Litoval, že nemůže vše vrátit. "Mohlo se to řešit i jinak, ale já to nezvládl. Lituji toho moc, omlouvám se."
Vlastimil Novák pracoval v Praze jako řidič městského autobusu. Několik let měl problémy se spánkem. Prý ho rušili sousedé z bytu nad ním. Loni 14. září mu došla trpělivost. Před půlnocí vzal svou nabitou legálně drženou zbraň a zazvonil u dveří jejich bytu.
Souseda, který mu přišel otevřít, zasáhl celkem čtyřmi výstřely. Sousedovu manželku kulky jen těsně minuly.
"Kde je mladej smrad," zakřičel potom Novák a vrhl se ke dveřím pokoje za kterými se skrýval dvacetiletý sousedův syn se svou přítelkyní. Také na ně několikrát vystřelil. Jen zázrakem svým útokem nikoho ze sousedů nezabil.
Novák bydlel se dvěma dětmi a matkou v sídlištním bytě od poloviny 80. let. Spory mezi oběma rodinami začaly v momentě, kdy jeho sousedé položili v některých místnostech novou keramickou dlažbu.
"Ta u nás úplně změnila akustiku. Z horního bytu bylo slyšet téměř vše, třeba i klapání podpatků," tvrdil obžalovaný soudu.
Problémy s hlukem se vystupňovaly v době, kdy začal Novák pracovat v pražském dopravním podniku jako řidič autobusu. "Potřeboval jsem se pořádně vyspat, abych mohl chodit na ranní směny. Někdy jsem dokonce radši přespal v garážích," vzpomíná.
Podle soudních znalců trpí obžalovaný poruchou osobnosti a postupně se v něm vyvinula fanatická nenávist k rodině souseda. Svůj útok si však plně uvědomoval. "Měl pouze lehce sníženy ovládací schopnosti," řekl v soudní síni psychiatr Karel Hynek.
Novák si však svůj čin prý příliš nepamatuje. "Nešel jsem tam s ledovým klidem, strašně jsem se klepal," vypověděl. Souseda zasáhl do obličeje, krku, prsou i ruky. "Rány jsem nepočítal, byl jsem rozčílený a nic jsem nevnímal," okomentoval zářijovou střelbu.
Poté, co v sousedově bytě střelbou vyprázdnil část svého zásobníku, vyšel ven z domu a rozhodl se odjet na Šumavu. Tam se podle svých slov chtěl zastřelit. Zatčen však byl v Praze několik hodin po půlnoci.
