Josif Stalin po své smrti v roce 1953

Josif Stalin po své smrti v roce 1953 | foto: Profimedia.cz

Za Stalinovu krutost mohlo kornatění cév, naznačují odtajněné deníky

  • 167
Za zločiny stalinismu může z velké části kornatění cév v mozku komunistického diktátora. Tento postřeh si po Stalinově pitvě poznamenal jeden z jeho lékařů, jehož deníky byly po téměř šedesáti letech odtajněny. Na pulty ruských knihkupectví se zároveň dostávají údajné deníky strůjce stalinistického teroru Lavrentije Beriji.

"Při pitvě jsme objevili rozsáhlou aterosklerózu mozku. Vyvstává tak otázka, nakolik nemoc - která zjevně postupovala už řadu let - ovlivnila Stalinovo zdraví, jeho charakter a jeho činy," citoval z deníků lékaře Alexandra Mjasnikova ruský list Moskovskij Komsomolec.

Mjasnikov byl jedním z doktorů, kteří byli v roce 1953 povoláni k smrtelné posteli komunistického despoty. Jeho deníky se vynořily na světlo světa teprve nyní a naznačují, že ve stalinistických čistkách a teroru mohlo kornatění mozkových cév sehrát významnou roli.

Stalinova nemoc

"Domnívám se, že Stalinova krutost a podezřívavost, jeho strach z nepřátel ... byla do velké míry zapříčiněna aterosklerózou mozkových tepen. V čele země stál v podstatě nemocný člověk."

Z deníků lékaře Alexandra Mjasnikova

"Stalin možná už nedokázal rozlišovat mezi dobrem a zlem, prospěšným a nebezpečným, přípustným a nepřípustným, spojencem a nepřítelem. Charakterové rysy se umocňují a z podezřívavé osoby se stává paranoik," poznamenal si do deníku Mjasnikov.

Pochybnosti nad deníky šéfa NKVD

Lékařovy deníky se na veřejnosti objevily ve stejnou chvíli, kdy na pulty knihkupectví míří i údajné zápisky někdejšího šéfa sovětské tajné policie NKVD Lavrentije Beriji. Vydává je kontroverzní vydavatelství, které už má na kontě několik knih popírajících zločiny stalinismu, a neexistuje žádné potvrzení, že nejsou podvrhem.

Pokud by ale skutečně byly pravé, nabídly by historikům unikátní pohled do zákulisí nejužšího kruhu sovětských elit a mozkových pochodů jednoho ze strůjců stalinistického teroru. V textu prošpikovaném vulgaritami a klením je Stalin označován svojí revoluční přezdívkou Koba.

Lavrentij Berija se Stalinovou dcerou Světlanou, komunistický diktátor pracuje v pozadí

Deníky začínají v roce 1938, kdy si Stalin přivedl Beriju z Gruzie do Moskvy, aby mu pomohl při provádění tzv. Velké čistky. Berija se osvědčil, vyhoupl se do čela NKVD a stal se jedním z nejbližších Stalinových spolupracovníků.

Do historie se zapsal i jako sexuální predátor, který si do své rezidence nechal vozit ženy odchycené na moskevských ulicích. Údajné deníky ale vykreslují poněkud citlivější stránku jeho charakteru. "Mám rád přírodu a rybaření, ale kde na to mám nyní vzít čas?" posteskl si prý v roce 1943.

Stalinovy slzy

Uprostřed druhé světové války dorazil do Moskvy britský ministerský předseda Winston Churchill. Berija prý Stalinovi poradil, aby podezřívavého Churchilla opil, a tak od Britů dosáhl ústupků. "Koba mi řekl, že moje rada ohledně Churchilla se mu hodila. Churchill se prý opil a ztratil úplně přehled. 'Je dobré, když předem znáš slabosti svého nepřítele,' řekl nám potom Koba," píše se v údajných Berijových denících.

Šéf sovětské tajné policie NKVD Lavrentij Berija na oficiálním portrétu

Stalin na Jaltské konferenci v únoru 1945

Po vítězství ve Velké vlastenecké válce, jak Rusové konfliktu s hitlerovským Německem dodnes říkají, se Stalin podle deníků dokonce rozplakal. "Opět jsme strávili další večer s Kobou. (...) Byl naměkko a dokonce si musel utřít slzu," cituje Komsomolskaja Pravda část deníkových záznamů.

Komunistický diktátor a Berijův krajan Stalin zemřel na jaře 1953. Strůjce stalinistických čistek po jeho smrti prohrál boj o nástupnictví s Nikitou Chruščovem, byl za své zločiny zatčen a popraven.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video