"Při pitvě jsme objevili rozsáhlou aterosklerózu mozku. Vyvstává tak otázka, nakolik nemoc - která zjevně postupovala už řadu let - ovlivnila Stalinovo zdraví, jeho charakter a jeho činy," citoval z deníků lékaře Alexandra Mjasnikova ruský list Moskovskij Komsomolec.
Mjasnikov byl jedním z doktorů, kteří byli v roce 1953 povoláni k smrtelné posteli komunistického despoty. Jeho deníky se vynořily na světlo světa teprve nyní a naznačují, že ve stalinistických čistkách a teroru mohlo kornatění mozkových cév sehrát významnou roli.
Stalinova nemoc"Domnívám se, že Stalinova krutost a podezřívavost, jeho strach z nepřátel ... byla do velké míry zapříčiněna aterosklerózou mozkových tepen. V čele země stál v podstatě nemocný člověk." Z deníků lékaře Alexandra Mjasnikova |
"Stalin možná už nedokázal rozlišovat mezi dobrem a zlem, prospěšným a nebezpečným, přípustným a nepřípustným, spojencem a nepřítelem. Charakterové rysy se umocňují a z podezřívavé osoby se stává paranoik," poznamenal si do deníku Mjasnikov.
Pochybnosti nad deníky šéfa NKVD
Lékařovy deníky se na veřejnosti objevily ve stejnou chvíli, kdy na pulty knihkupectví míří i údajné zápisky někdejšího šéfa sovětské tajné policie NKVD Lavrentije Beriji. Vydává je kontroverzní vydavatelství, které už má na kontě několik knih popírajících zločiny stalinismu, a neexistuje žádné potvrzení, že nejsou podvrhem.
Pokud by ale skutečně byly pravé, nabídly by historikům unikátní pohled do zákulisí nejužšího kruhu sovětských elit a mozkových pochodů jednoho ze strůjců stalinistického teroru. V textu prošpikovaném vulgaritami a klením je Stalin označován svojí revoluční přezdívkou Koba.
Lavrentij Berija se Stalinovou dcerou Světlanou, komunistický diktátor pracuje v pozadí
Deníky začínají v roce 1938, kdy si Stalin přivedl Beriju z Gruzie do Moskvy, aby mu pomohl při provádění tzv. Velké čistky. Berija se osvědčil, vyhoupl se do čela NKVD a stal se jedním z nejbližších Stalinových spolupracovníků.
Do historie se zapsal i jako sexuální predátor, který si do své rezidence nechal vozit ženy odchycené na moskevských ulicích. Údajné deníky ale vykreslují poněkud citlivější stránku jeho charakteru. "Mám rád přírodu a rybaření, ale kde na to mám nyní vzít čas?" posteskl si prý v roce 1943.
Stalinovy slzy
Uprostřed druhé světové války dorazil do Moskvy britský ministerský předseda Winston Churchill. Berija prý Stalinovi poradil, aby podezřívavého Churchilla opil, a tak od Britů dosáhl ústupků. "Koba mi řekl, že moje rada ohledně Churchilla se mu hodila. Churchill se prý opil a ztratil úplně přehled. 'Je dobré, když předem znáš slabosti svého nepřítele,' řekl nám potom Koba," píše se v údajných Berijových denících.
Šéf sovětské tajné policie NKVD Lavrentij Berija na oficiálním portrétu
Stalin na Jaltské konferenci v únoru 1945
Po vítězství ve Velké vlastenecké válce, jak Rusové konfliktu s hitlerovským Německem dodnes říkají, se Stalin podle deníků dokonce rozplakal. "Opět jsme strávili další večer s Kobou. (...) Byl naměkko a dokonce si musel utřít slzu," cituje Komsomolskaja Pravda část deníkových záznamů.
Komunistický diktátor a Berijův krajan Stalin zemřel na jaře 1953. Strůjce stalinistických čistek po jeho smrti prohrál boj o nástupnictví s Nikitou Chruščovem, byl za své zločiny zatčen a popraven.
