Hlavní pilot zkolaboval 15. února ve chvíli, kdy se společně s druhým pilotem chystali s letadlem na lince z Varšavy do Prahy na přistání. Podle zjištění ústavu zemřel velitel letadla náhle z vnitřní, přirozené příčiny, prakticky okamžitě po jejím vzniku.
"K úmrtí došlo z důvodů vzácného skrytého onemocnění kardiovaskulárního aparátu, jehož příčiny vzniku jsou v současné době stále zcela nejasné, preventivními vyšetřeními nezjistitelné," píše se ve zprávě Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod.
Ze zjištění vyšetřovatelů vyplývá, že čtyřiapadesátiletý pilot prošel bez problémů všemi lékařskými testy. Naposledy byl na prohlídce v listopadu 2011, tedy zhruba čtyři měsíce před nehodou.
"Od roku 2002 byly zjištěny pouze fyziologické projevy stárnutí zraku a sluchu nevybočující z normy, které neovlivňovaly jeho zdravotní způsobilost. Tento stav přetrvával prakticky beze změn až do poslední zdravotní prohlídky dne 1. listopadu 2011," napsali dále vyšetřovatelé.
Vyšetřování prokázalo také, že pilot nebyl pod vlivem alkoholu ani drog, které by se na srdečním selhání mohly podílet.
Stejně tak druhý pilot i posádka vypověděli, že si na svém kolegovi nevšimli žádných "zvláštností". "Velitel letounu na ně působil zcela obvyklým dojmem a na žádné obtíže si nestěžoval," píše se také ve zprávě.
K tragické události došlo 15. února v 10:45. Druhý pilot si všiml postupně narůstající rychlosti a asymetrického tahu motorů. Upozornil na to velitele. "Potom, co nezaznamenal jeho žádnou reakci, převzal řízení letounu, stabilizoval jeho letovou polohu a režim motorů," uvedli vyšetřovatelé.
Když druhý pilot zjistil, že velitel na jeho slova nereaguje, přivolal vedoucí kabiny, aby pomohli veliteli a on mohl pilotovat letadlo. Sám se pak spojil s řídicí věží a vyžádal si přednostní právo přistát. Ihned po přistání a odstavení letadla na palubu vstoupili záchranáři. Hlavnímu pilotovi ale už nemohli pomoci.
