Kolony aut a hustá doprava situaci na počátku zimy ještě zhoršují. Ilustrační foto

Kolony aut a hustá doprava situaci na počátku zimy ještě zhoršují. Ilustrační foto | foto: Radek Cihla, MAFRA

Za smog mohou vedle dopravy i chudé domácnosti, říká meteoroložka

  • 781
Smogová situace, která v České republice řádila v posledních dnech, ukázala, že se u nás stále nic nezměnilo. Nedýchatelná situace v Praze či Ostravě jen změnila zdroje smogu. Kromě dopravy za to mohou domácnosti. Lidé totiž stále více šetří a ze špatných kotlů i topiva pouští do vzduchu jedy, říká vedoucí oddělení Informačního systému kvality ovzduší ČHMÚ Jana Ostatnická.

Kde je u nás situace se znečištěným ovzduším nejhorší?
Je to nejčastěji zmiňované Ostravsko, Praha a poslední dobou i Ústecký kraj. To jsou nejvíce postižená místa, pokud navíc nepříznivý stav trvá déle, rozšiřuje se znečištění po celé republice. Překvapuje nás také, že se začíná zhoršovat vzduch na jižní Moravě. Jih Moravy byl vždy jedna z nejčistších oblastí, nehledě na to, že je zde 90 procent kraje plynofikováno.

Vysvětlujeme si to zvyšující se dopravou. Poblíž Brna stojí dost rušná křižovatka, kde zřejmě stoupá doprava, je tam dálnice na Bratislavu, na Ostravu. Navíc si nejsme zcela jistí, jestli se to znečištění ze severní Moravy netáhne úvaly a kotlinami dolů na jih regionu a neovlivňuje to Brněnsko. Prozatím to však není ověřeno, je to jen hypotéza.

Čím je smog v České republice způsoben?
Podle mého je to především průmyslem, lokálními topeništi a v Praze za nepříznivou situaci může doprava. Ta zhoršuje situaci ve všech oblastech. Situaci u nás ovlivňuje také rozšíření znečištěného vzduchu z lokálních topenišť z Polska, kde mají povoleny vyšší emise.

Meteorologové v takových situacích často vyzývají řidiče, aby přestali jezdit auty. Má to smysl?
Jednoznačně. Pokud inverzní situace trvá a nejsou vhodné povětrnostní podmínky, aby se špatné ovzduší rozptýlilo, tak pokud se sníží provoz aut, neemituje se tolik špatných látek a koncentrace se nezvyšují. Čím vyšší tyto emise jsou, tím je to nebezpečnější.

Jak se po revoluci změnily zdroje znečištění?
Okolo devadesátých let byl zdrojem znečištění převážně průmysl, problém byl především na Ústecku a Podkrušnohoří, kde byl problém hlavně s oxidem siřičitým, který vypouštěly elektrárny. Nyní jsou elektrárny dobře odsířené, takže tento ukazatel je v České republice podlimitní a pokud občas někde vystoupá nad limit, způsobují znečištění zpravidla lokální topeniště.

Průmyslová výroba zhoršila ovzduší i v Moravskoslezském kraji, ale tam se situace zlepšila s ekonomickou krizí. Nyní sledujeme, že zde výroba narůstá a zde není příčinou smogu jen provoz hutí, ale především lokální topeniště. Ekonomická krize se totiž naopak podepsala na tom, že se topí nekvalitně uhlím nebo ve špatných kotlech.

Která škodlivina je u nás v ovzduší nejčastější?
Nejspíše je to prašný aerosol, který se nyní začíná více sledovat a který se zdá být ze zdravotního hlediska čím dál nebezpečnější. Zdravotní stav člověka nejvíce ohrožují malé částečky do deseti mikrometrů. Větší podle zdravotníků člověk vykašle či vyprská, tyhle menší už se v nás usazují. Navíc jsou nebezpečné tím, že na sebe vážou těžké kovy nebo například benzoapyren. Tyto látky člověk vdechuje, mohou se v něm usazovat a působit negativně na jeho zdraví. Benzoapyren není vidět a lidé jej ani necítí, ale pochází ze špatného spalování a lidem velmi škodí.

Dlouhodobě se mluví o tom, že smog ohrožuje dýchací ústrojí člověka, ale i plodnost, je to tak?
Toto je spíše otázka na zdravotníky, ale z různých konferencí víme, že tyto látky mají skutečně vliv na plodnost mužů a DNA. Doktor Radim Šrám, který se těmito věcmi zabývá, provedl před časem dlouholetý výzkum na lidech v Teplicích a Prachaticích. Zjistil, že i když se v Teplicích prostředí o hodně zlepšilo, tak pokud tam lidé po více generací žili, ovlivní škodliviny například děti matek, které zde otěhotněly a plod nosily.

Co by mohlo ovzduší v České republice zlepšit?
Určitě menší doprava a lepší vytápění domácností, což je ovšem se zhoršující se ekonomickou situací lidí problém. Lidé si často myslí, že pokud topí dřevem, jednají ekologicky, ale to není jediný faktor, na kterém záleží. Pokud dojde k nedokonalému spalování a topí v nesprávných kotlích, unikají do ovzduší nebezpečné látky. Je to z velké části problém jednotlivců, domácností.

Nejlepší je automatizovaný kotel tak, aby tam nezasáhla lidská ruka. Ale je to především problém finanční. Stát sice lidem pomůže s nákupem kvalitnějších kotlů, ale cena plynu přitom neustále stoupá. Lidé často zasypou kamna uhlím, to se rozhoří a přidusí a to je špatně, protože je zde nízká teplota hoření a do ovzduší jde hodně škodlivin. Lidé se prostě snaží šetřit, zde to lze vidět přímo ukázkově.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video