Nové normy přitom zatím nesplňuje zhruba šedesát procent z několika tisíc zdrojů záření. Ministerstvo chce dát ze státního rozpočtu každoročně 900 milionů korun na nákup rentgenů, avšak nemocnice nebo ordinace budou moci získat v průměru jen třicet procent z pořizovací ceny. A to ještě ne všechny. "Budeme velice přísní při posuzování, komu dotaci udělit," upozornil ministr zdravotnictví Bohumil Fišer.
Nyní se podle něj stanovují podmínky pro udělení dotace. "Budeme chtít hlavně vědět, jak jsou rentgeny využívány a zda jsou využívány oprávněně," upřesnil. "Každá koruna je dobrá, ale náš problém to řeší z třiceti procent," řekl ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Martin Holcát, který musí během tří let vyměnit pětačtyřicet přístrojů.
Předseda Radiologické společnosti Jan Šprindrich však uvedl, že částka od ministerstva zdravotnictví je poměrně vysoká, takže by mohla problém se zastaralými rentgeny vyřešit.
Sumu ještě musí schválit parlament. Bohumil Fišer poslal všem poslancům dopis, v němž je žádá, aby částku na nové rentgeny nesnižovali.
"Napsal jsem poslancům, aby náš záměr podpořili, protože mám zprávy, že někteří chtějí spíše podpořit dostavbu či výstavbu nových budov. S tím nesouhlasím," vysvětlil ministr a upřesnil, že výměna přístrojů vyjde celkově na deset miliard korun.
Odborníci tvrdí, že řešením by bylo vyměnit jen část stávajících přístrojů. Peníze by se spíše měly investovat do modernizace zdrojů záření pro speciální diagnostiku a terapii v místech, kde jsou špičkoví odborníci a výborné technické podmínky. Podle všeho je totiž výhodnější pacienty do těchto specializovaných středisek vozit.
"U nás máme asi padesát terapeutických jednotek. Ve Finsku, které je pětkrát větší, jen devět. Finové spočítali, že sanitka a řidič je vyjde levněji než lékař-specialista nebo fyzik a náročný přístroj," řekl už před časem Zdeněk Prouza, náměstek předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
Nákup nových přístrojů však nebude jedinou investicí, která nemocnice v souvislosti s atomovým zákonem čeká. Zákon totiž navíc zavádí povinnost rentgeny pravidelně prověřovat takzvaným ionizačním zařízením. Tyto kontroly budou v nemocnicích provádět autorizované firmy. "Je to otázka bezpečnosti a kvality práce. Podobně jako je u aut požadována pravidelná technická kontrola," vysvětlil Prouza.
U větších nemocnic se náklady na tyto zkoušky mohou během roku vyšplhat i na několik set tisíc korun. Smyslem atomového zákona je omezit ozařování lékařů i pacientů na nejnutnější míru. Pro lékařský personál se snižuje roční průměrný limit ozáření dvaapůlkrát. U pacientů určuje míru ozáření lékař podle potřeb léčby.
Zákon však například dbá také na to, aby napětí v přístrojích nekolísalo, a pacient tak nebyl zbytečně vystaven vyššímu ozáření.