Autorka návrhu Michaela Šojdrová z KDU-ČSL ho chce v nejbližších týdnech předložit v parlamentu.
Pokud nový zákon projde, bude chovateli agresivního psa hrozit tři až deset let vězení.
Dosud mohl dostat maximálně pět let za ublížení na zdraví. A to i v případě, že pes někoho zabil. Zpřísněné tresty by se měly vztahovat hlavně na chovatele, kteří psa nezvládnou nebo se o něho dostatečně nestarají a ten pak někomu ublíží.
V případě, že majitel poštve psa na člověka úmyslně a pes zabíjí, jde i dnes o vraždu (trestá se až 15 lety vězení).
Zákon o chovu psů se připravuje už čtvrtým rokem. Společně se Šojdrovou ho v posledním půlroce dokončují i poslanci z jiných politických stran. Jsou si jistí, že prosadí povinnou registraci psů, aby se vždy dalo zjistit, komu agresivní zvíře patří.
Úplná shoda však zatím nepanuje na výši trestů. "Lidský život se nedá nahradit ničím. Měla by existovat možnost, aby majitel psa šel do vězení. Ale jestli to má být zrovna na deset let, to si nejsem jistá," říká například poslankyně za ČSSD Jitka Vojtilová, která zastupuje svou stranu při jednáních.
Totéž tvrdí i zástupci ODS a KSČM. Poslanci se chtějí v zákonu vydat odlišnou cestou, než volily jiné evropské země. Tam je chov takzvaných "bojových plemen" psů regulovaný.
"Každý týden dostávám desítky dopisů od lidí, kteří chtějí, aby se podmínky pro chov agresivních psů zpřísnily," říká lidovecká poslankyně Michaela Šojdrová. "To by ale bylo vůči některým plemenům nespravedlivé. Navíc v zemích, kde k tomu přistoupili, od toho couvají. Vyšší tresty chceme prosadit jako odstrašující příklad pro chovatele," vysvětluje.
Podle statistiky státní veterinární správy v Česku napadnou psi každý den až třicet lidí. Nejčastěji útočí kříženci.
Psi budou muset mít "občanky"
Mít v boudě či v bytě psa bude asi složitější než doposud. Chovatelé by měli pomalu počítat s "psími občankami".
Zavedení centrální evidence psů by znamenalo, že by obecní úřady měly karty s údaji o všech psech, kteří ve vsi či ve městě žijí. Kromě jména, data narození, data očkování proti vzteklině by záznam obsahoval údaje, zda už pes někdy někoho napadl a kdo je jeho majitelem.
Zvíře by místo dokladů, které lidé nosí v kapsách a v kabelkách, mělo povinně čip nebo tetování. "Chceme, aby se každý majitel psa dal snadno najít a pak i potrestat," vysvětluje poslankyně za KSČM Zuzka Rujbrová, která se na vytvoření nového zákona o chovu psů podílí.
Podle statistiky Státní veterinární správy nejčastěji člověka napadají kříženci - mají na svědomí až polovinu případů pokousaných lidí. Odborníci to vysvětlují tím, že právě kříženců různých ras je nejvíce. Za nimi pak následují němečtí ovčáci a po nich pudl, dobrman a jezevčík.
"Jenže když mě napadne jezevčík, zůstane mi pěticentimetrová jizva. Zato při útoku pitbulteriéra mi jde o život," říká právnička Dagmar Raupachová. Právnička míní, že by bylo dobré, kdyby se debata o zpřísnění chovu agresivních plemen znovu otevřela.
V jiných zemích mají mnohem tvrdší opatření pro chov některých plemen. Ve Francii musí být už čtyři roky bojoví psi sterilizováni. Všechna opatření mají vést k tomu, že do deseti let agresivní plemena v zemi vymřou. Podobné je to ve Velké Británii, v Dánsku či ve Švédsku. V Maďarsku je chov bojových plemen omezen už osm let. Nesmějí se dovážet, vyvážet, prodávat a zakázána je i jakákoli forma jejich propagace.
