Moldavský prezident Ghimpu minulý týden rozhodl o vyhlášení nového státního svátku na památku událostí z června 1940. Tehdy Rudá armáda obsadila rumunskou Besarábii, provincii, jež tvoří většinu území dnešního Moldavska.
Po válce se jako Moldavská sovětská socialistická republika stala součástí Sovětského svazu. Ghimpu ve zdůvodnění svého výnosu uvedl, že 28. červen je černým dnem, kterým začala tragédie moldavského národa.
Ruští poslanci ve středeční rezoluci moldavského prezidenta obvinili ze sabotáže rusko-moldavských vztahů a varovali, že jeho kroky mohou zmařit urovnání sporu o region Podněstří. "Podněsterská republika" je nejvýchodnější část Moldavska, která se za tiché podpory Moskvy odtrhla od Moldavska v roce 1990. Moskva opakovaně slíbila, že odsud odsune své vojáky, nikdy ale slib nedodržela.
Moldavská prozápadní vláda, která je u moci od loňska, mezitím pokračuje ve svém tažení proti komunismu a pozůstatkům sovětské éry.
V centru hlavního města Kišiněva má podle aktuálního vládního rozhodnutí vzniknout muzeum obětí deportací a totalitního režimu. V parlamentu leží návrh zákona o zákazu komunistických symbolů, prezident se vyslovil pro odstranění všech památníků zakladateli SSSR Vladimiru Iljiči Leninovi.
Rusko samo sebe kvůli lidským i materiálním ztrátám ve druhé světové válce považuje za zemi, která nesla rozhodující tíhu boje s nacistickým Německem, a také za hlavního vítěze války. Méně už ruští politici slyší na výtky, že si před druhou světovou válkou s tím samým nacistickým Německem rozparcelovali (a následně obsadili) střední a východní Evropu v rámci paktu Molotov-Ribbentrop.
