Je to totiž dokonalá maketa. Je stejně velká jako původní stíhačky, se kterými se českoslovenští vojáci proslavili v barvách královského letectva za druhé světové války.
Spitfire ze Zruče původně vznikl jako kulisa pro Svěrákův film Tmavomodrý svět.
"Byl na letišti jako jeden z letounů, které seděly na ploše. Když jsme ho získali, byla to jenom kostra potažená papírem. Aby spitfire vydržel v muzeu mezi ostatními letadly venku na povětří, museli jsme papír nahradit laminátem. Dělali jsme to po chvílích a podle počasí pět let. Konečně je hotový, nabarvený, má i podvozek," popisuje Karel Tarantík a přitom ještě žlutou barvou natírá hranu křídla.
S trojlistou vrtulí si Tarantík hrál celý rok. "Je celá vybroušená ze dřeva. Teď po natření vypadá, jako kdyby s ní letadlo opravdu létalo," pochvaluje si Tarantík. Na rozdíl od ostatních letadel, které na téměř hektarovém pozemku má, si do kabiny spitfiru nikdo nebude moci sednout.
Že by v budoucnu sehnal skutečný spitfire, příliš nevěří. "Mám informace od kolegy přes letadla z Francie, že polovrak skutečného letounu má nějaký farmář v Africe. Ale chce za něj 200 tisíc dolarů, nesleví ani cent. Když se k tomu připočte doprava do Čech, to by asi neklaplo," říká muž, který si soukromým muzeem jen kousek za Plzní plní svůj klukovský sen.
